Hledání

9 939 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vanza
  • 24.10.2013
  • 53 zobrazení
  • 0
vanza
  • 24.10.2013
  • 49 zobrazení
  • 0
bebe52
Liga dorostenek divize II : Remízové drama s Mostem, nadílka z Liberce
Další víkendový blok dvou zápasů mají za sebou dorostenky FBC Teplice. V neděli 20. října 2013 se ve SH v České Lípě utkaly v zápasech s dorostenkami z klubů FBK Wings Most a FBC Liberec. Po minulém skvělém začátku, když z prvních dvou zápasů (SK Turnov, FBC Česká Lípa) dokázala děvčata získat plný počet 6 bodů, byl bodový zisk zklamáním. Děvčata získala 1 bod za remízu 1:1 s FBK Wings Most. Za obdrženou „florbalovou nadílku“ 2 : 9 od FBC Liberec se opravdu žádné body nepřidělují. Přesto pokud budeme hodnotit vstup do sezóny dorostenecké ligy – divize II celkově po 4 odehraných zápasech, kdy se týmy již utkaly navzájem každý s každým, lze ho považovat za povedený. Tým je v soutěži nováčkem a situace je obdobná jako u starších žákyň : velká část mužstva je tvořena hráčkami, které v dorosteneckém florbale sehrály svá první mistrovská utkání, tým je spíše doplněn několika děvčaty, která tuto úroveň již hrála. Podobně jako u starších žákyň, kde táhne gólově tým Barbora Tomanová, tak i u dorostenek toto platí u Barbory Gabrielové, která dala všechny góly FBC Teplice, které se podařily vsítit soupeřkám z Mostu a z pod Ještědu.
Situace v naší divizi II bohužel podle očekávání směřuje k jasné dominanci dorostenek z Liberce, které zatím vyhrály vše a většinou rozdílem třídy. Myšlenka na to, že bychom se mohli s klubem z Liberce „přetahovat“ o 1. místo v divizi se nyní jeví jako velmi odvážná.... :-) . Šance všech ostatních týmů jsou velmi vyrovnané a je zjevné, že vyhrát, ale i prohrát, může „každý s každým“. Krásným příkladem může být tým FBK Wings Most, kterému se v neděli podařilo získat 4 body.
První zápas ve sportovní hale v České Lípě sehrály dorostenky FBC Teplice s týmem dorostenek z Mostu – FBK Wings Most. Tento „remízový nervák“ začal v 11 hodin a symbolicky skončil výsledkem 1:1. Nutno podotknout, že remíza byla více než spravidlou dělbou bodů. Děvčata začala aktivně a po rychlém rozehrání situace a vytvoření tlaku směrem do útoku, se dostala k zakončení Barbora Gabrielová a pěknou střelou nedala golmance Mostu šanci. Bohužel od vstřeleného gólu byly hráčky Mostu nebezpečnější, pohyblivější a vytvářily si více šancí. Vyrovnání přišlo až 90 sekund před koncem, takže z pohledu, že děvčata celý zápas vedla, se může zdát ztráta bodů za remízu 1:1 jako smolná, ale po pravdě, mostecký gól „visel ve vzduchu“ celý zápas a jen díky dobrému výkonu brankářky Petry Adamcové a dávce štěstí, nepřišel dříve. Děvčata nedokázala mostečanky zatlačit a vytvořit si tlak na branku, nebyla aktivnější a pohyblivější, málo střílela. Neschopnost vsítit druhou popř. třetí branku a zápas zlomit. Je jednoznačné, že tento tým má na více. Zápas jasně předvedl, že výkon který stačí na výborné výsledky ve starších žákyních, v dorostenecké kategorii je průměr.
Druhý zápas začal ve 13 hodin a měl napovědět, jestli myšlenka na pozici lídra divize II je reálná. Jestliže remíza s FBK Wings Most této odvážné teorii přivodila menší trhliny, tak zápas s přímým konkurentem o 1. místo tento smělý sen naprosto rozmetal. (alespoň prozatím :-) …) Výsledek FBC Teplice dorostenky – FBC Liberec dorostenky 2 : 9 byl sice ovlivněn rychlými góly v úvodu, ale přesto plně vystihuje děj na hřišti. Hráčky Liberce měly velký pohyb vždy celé pětice, jednoduchým způsobem přes zpětné přihrávky na obranou linii dokázaly zamknout naše děvčata před golmanku Petru Adamcovou. Na libereckých dorostenkách bylo vidět, že jsou v soutěži již nějaký rok, jsou sehrané, perfektně komunikují, navzájem se hráčky nabízejí. Jestliže tým FBC Teplice v této kategorii má složení zaměřené hlavně do budoucnosti, tak naopak tým z Liberce je zřejmě na svém vrcholu a směřuje do juniorské kategorie. Děvčata pokud chtějí stíhat liberecké a vyhrávat ostatní zápasy v dorostenecké lize, musí přidat v pohybu, v pohybu hráček bez balónku, nabízení se a komunikaci mezi sebou. Některé technické a taktické dovednosti přijdou zcela jistě vyhraností a odehráním zápasů, ale ty fyzické je potřeba natrénovat. Prostě o stupeň vyšší „level“ vyžaduje jinou fyzickou úroveň, než starší žákyně, tím ovšem nemá být řečeno, že v této oblasti by neměly zapracovat i zkušenější starší hráčky.

FBC Teplice – FBK Wings Most 1:1 FBC Teplice – FBC Liberec 2:9
všechny 3 góly FBC Teplice Barbora Gabrielová
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2013
  • 150 zobrazení
  • 0
babi90
Beseda a autogramiáda 30.5.2013 v Domě knihy Librex v Ostravě za účasti autora.

Milan Uhde (* 28. července 1936, Brno) je český spisovatel, dramatik, scénárista a politik. Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl 1. předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, od ledna až do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy také vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky.

Životopis

Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka.[2] Za druhé světové války se snažila s tichým souhlasem svých rodičů získat dokumenty o nežidovském původu, přesto ale byla vystavena rasovému pronásledování. Milan Uhde ve svých pamětech popisuje jako jeden ze silných zážitků svého dětství, jak je vyháněn s matkou z obchodu, protože židé směli nakupovat jen v určené hodiny.[3]

Vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity (později Jana Evangelisty Purkyně, dnes opět Masarykova univerzita), obor čeština a ruština. V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ.[3] Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu (vycházel 1954–1970) a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění (1967 – 1971). V roce 1971 dosáhl titulu doktora filosofie.

Po zákazu časopisu se stává spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných knihoven a bylo mu bráněno ve výkonu jakéhokoliv výdělečného povolání. Psal pod jmény jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku), publikoval v samizdatu, spolupracoval se zahraničními divadly a rozhlasovými a televizními stanicemi.

Podepsal Chartu 77, v roce 1988 se stal i signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1989 založil spolu s jinými disidenty nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem. Následující rok po něm tuto pozici převzala jeho manželka, aby se mohl plně věnovat politické kariéře.

V roce 1990 se stal po Milanovi Lukešovi druhým polistopadovým ministrem kultury. V roce 1992 se na JAMU habilitoval jako docent. Ve vládě působil původně za Občanské fórum (v roce 1990 zasedal v Kolegiu Občanského fóra), později přešel do ODS.[4] V období od 6. června 1992 do 6. června 1996 byl za ODS nejprve poslancem České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj) a po jejím přejmenování v souvislosti s rozdělením státu 1. ledna 1993 poslancem Poslanecké sněmovny. Ve stejném období byl od 29. června 1992 zvolen předsedou České národní rady a od 1. 1. 1993 se stal předsedou Poslanecké sněmovny.[5][6][7][8] V první den České republiky 1. ledna 1993 přednesl známý projev končící slovy „…Česká republiko, dobrý den!“.

Od roku 1996 se dostával mezi skupinu politiků ODS kritickou vůči některým názorům a postojům předsedy strany Václava Klause. Na kongresu ODS v prosinci 1996 přednesl polemický projev, v němž konstatoval, že ODS se zpronevěřuje svému programu a že opustila slušného občana. Zároveň označil volební slogan z voleb roku 1996 Dokázali jsme, že to dokážeme za nabubřelý a odpudivý. Zároveň ale zpětně (v rozhovoru z roku 2008) konstatoval, že Václav Klaus byl otevřený kritice a nebyl mstivý a že část vnitrostranické opozice se tehdy rozhodla pro „cestu kabinetního pokusu o odstranění Václava Klause z politiky“.[3]

Ve volebním období, od 1. června 1996 do 19. června 1998, byl rovněž zvolen do Poslanecké sněmovny, od 16. července 1996 do 9. června 1997 předsedal poslaneckému klubu ODS.[8] Po pádu koaliční vlády ODS se díky svému kritickému postoji ocitl mezi těmi, kteří byli vyzváni k odchodu ze strany, přestoupil tedy do poslaneckého klubu Unie svobody, jehož členem byl od 20. ledna 1998 do konce zkráceného volebního období. Byl iniciátorem několika poslaneckých návrhů zákonů, z nichž byl schválen pouze jeho Návrh novely zákona o mimosoudních rehabilitacích (78/1998 Sb.), který inicioval spolu s Jiřím Karasem. Zákon se snažil zrovnoprávnit nucené práce příslušníků vojenských báňských oddílů s nucenými pracemi příslušníků PTP.

Svůj přestup do Unie svobody hodnotil zpětně jako chybu („Ocitl jsem se ve straně, kde mě nechtěli. Kdyby byli přede mnou odhalili, že jejich hlavním cílem je poslat Klause do politického důchodu, byl bych řval jako tygr.“).[3] Již na jaře jaře 1998 napsal analýzu Jednadvacet záznamů o pravicové havárii, v níž se kriticky vyjadřuje o nově vzniklé Unii svobody.[9][10] V roce 1998 opustil aktivní politiku a stal se opět spisovatelem z povolání. Vydává pro nakladatelství Atlantis ve sbornících své dřívější práce, ale neváhá ani zahajovat nové projekty.

S postupem času se zdá, že se jeho názory opět sbližují s názory ODS. Lituje toho, že problémy ODS otevřeně nekritizoval už dřív, ale ozval se až v době, kdy se neřešeny rozrostly do takové šíře, že se jejich kritika stala nástrojem jiných snah než jen snahy o nápravu věcí (jeho dopis Václavu Klausovi k 60. narozeninám[11]) V názoru na události v ČT v roce 2000 se postavil na stranu ODS proti vzbouřencům.[12] V roce 2002 byl za ODS navržen a stal se místopředsedou Rady Českého rozhlasu.

Žije v Brně, od roku 1963 je jeho manželkou Jitka Uhdeová, v současné době jednatelka a ředitelka nakladatelství Atlantis. Má dvě děti: Michala (podnikatel) a Janu (pracuje v nakladatelství Atlantis). V roce 2011 byl zvolen 12 hlasy z 15 do čela Rady České televize (dvouleté volební období).
Dílo
Milan Uhde předčítá z časopisu Host do domu v brněnském klubu Desert 13. prosince 2009.

Jde o autora povídek, divadelních a rozhlasových her, scénářů a sbírek poezie.
Přehled děl

Do bitev půjde před řadami - báseň oslavující Klementa Gottwalda (1953)
Lidé z přízemí (1962)
Komedie s Lotem (1963) – rozhlasová hra
Hrách na stěnu (1964) – krátké povídky z každodenního života
Král Vávra (premiéra 1964 v divadle Večerní Brno) – satirická divadelní politická hra, variace na téma Krále Lávry ukazuje strojový svět odcizený lidem, kde trio vládců řídí zemskou poloosu. Hra je tvořena 10 obrazy, obsahuje 9 písní, balad, blues romancí a jednu mezihru. Autor zde navazuje na K. H. Borovského
Svědkové (1965) – původní absurdní rozhlasová hra, ukazuje bezmocnost lidí proti zlovůli policie.
Souhvězdí Panny (1965) – filmový scénář podle své povídky Ošetřovna, příběh o lásce a kamarádství z prostředí vojenského letiště. Film byl natočen téhož roku
Výběrčí (1966) – absurdní rozhlasové drama, dočkalo se i divadelního zpracování
Děvka z města Théby (1967 otištěna v květnovém čísle Divadla 18, téhož roku uvedena v Národním divadle) – původní divadelní hra, satirická variace na antické téma Antigony. Kritika hru strhala [1]
Obloha samej cvok (1967) – sbírka textů písní pro brněnské Divadlo X
Záhadná věž v B. (1967) – sbírka historických mystifikací
Ten, který přichází (1968) – rozhlasová hra
Parta (1969) – rozhlasová hra
Šach-mat, Vaše Výsosti (1969)
Vraždění ve Veracruz (1970)
Hra na holuba (1974) – původní divadelní hra, vyšla v samizdatu
Balada pro banditu (1975) – muzikálová adaptace divadelní hry na téma Olbrachtova Nikola Šuhaje Loupežníka, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila pro Divadlo na provázku. Podle této hry vznikl v roce 1978 i stejnojmenný film režiséra Vladimíra Síse
Profesionální žena (1975) – scénář dramatizace na námět Vladimíra Párala, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila
Zubařovo pokušení (1976) – rozhlasová hra, vyšla v samizdatu
Pohádka máje (1976, uvedeno pod názvem Poslední leč) – adaptace Mrštíkovy divadelní hry, napsal ji pod jménem Zdeňka Pospíšila, ten však v roce 1980 emigroval a spolupráci s Uhdem prozradil
Hodina obrany (1977) – televizní hra
Pán plamínků (1977) – původní televizní hra, vyšla v samizdatu. Motivem byly skutečné osudy některých disidentů, na kterých byla zločinně zneužita psychiatrie
Jitřenka naší slávy (1977) – rozhlasová hra o životě Boženě Němcové
Modrý anděl (1979) – původní rozhlasová hra, která byla zpracována i pro divadlo: monolog udavačky, která, zahrávaje si s životy druhých, srovnává svou situaci s údělem anděla spravedlnosti, zatíženého odpovědností za osud lidstva
Velice tiché Ave (1981) – autobiografická retrospektivní rozhlasová hra. Vyšla v samizdatu, později se dočkala i divadelního zpracování
Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986, uvedena 1990) – divadelní hra, vyšla v samizdatu: životopisná parodie o Karlu Marxovi, vedoucí k divákově deziluzi
O divadle (vycházel 1986–9) – sborník, vycházel v samizdatu. Uhde zde byl spoluautorem spolu s Josefem Topolem a Václavem Havlem
Prodaný a prodaná (1987) – divadelní inscenace ztvárňuje osud Karla Sabiny, konflikt jednotlivce, politické moci a společnosti. Napsal pro Divadlo na provázku pod jmény Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer
Česká republiko, dobrý den (Atlantis 1995) – projevy z období své činnosti ve vyšší politice, vybraných 50 článků pro Denní Telegraf a rozhovory, které vyvolaly čtenářský ohlas
Desítka her (Atlantis 1995) – sborník deseti nejdůležitějších divadelních, rozhlasových a televizních textů (Král-Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Modrý anděl, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl)
Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou (Atlantis 2001) – sborník 10 titulů vydaných většinou pod cizími jmény aj.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až květen 2013
  • 187 zobrazení
  • 0
vanza
  • 13.10.2013
  • 59 zobrazení
  • 0
matyldarhodes
  • srpen až říjen 2012
  • 30 zobrazení
  • 0
starobelskasamota
  • 3.7.2010
  • 50 zobrazení
  • 0
vanza
  • 8.5.2013
  • 56 zobrazení
  • 0
vanza
  • 26.10.2014
  • 38 zobrazení
  • 0
vanza
  • 18.10.2014
  • 61 zobrazení
  • 0
vanza
  • 5.10.2014
  • 27 zobrazení
  • 0
zkosedlcany
  • 26.10.2013
  • 115 zobrazení
  • 0
zkosedlcany
  • 13.10.2013
  • 56 zobrazení
  • 0
zabuska
  • 13.10.2013
  • 62 zobrazení
  • 0
vanza
  • 9.12.2013
  • 58 zobrazení
  • 0
vanza
  • 23.4.2013
  • 63 zobrazení
  • 0
vanza
  • 19.4.2013
  • 59 zobrazení
  • 0
vanza
  • 8.4.2013
  • 76 zobrazení
  • 0
vanza
  • 24.8.2013
  • 56 zobrazení
  • 0
gavorajda
  • 29.7.2013
  • 19 zobrazení
  • 0
pepaasad
  • 4.3.2013
  • 23 zobrazení
  • 0
zkomlazice
  • 15.1.2012
  • 36 zobrazení
  • 0
reklama