Hledání: orchidaceae

Pro dotaz orchidaceae jsme našli 12 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

hudjec
  • podzim 2008
  • 74 zobrazení
anquetil
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 6.10.2008
  • 494 zobrazení
buentiempo
Aneb orchideje z vlastní zahrádky...
více  Zavřít popis alba 
  • 27.8.2009
  • 88 zobrazení
hudjec
  • 20.3.2008
  • 43 zobrazení
tommy-harold
A máme zde další vstavače. Nemohu než napsati něco řádků pro fotografy začínající. V každém odborném periodiku, publikaci či na internetu je mnoho návodů, kterak vyrobit koukatelný obrázek květiny. Odstraňte vše, co ruší v záběru. Listy, stonky a traktor. Ni nejzavilejší ochránce přírody jistě nebude protestovat, utrhnete-li (byť v přírodní rezervaci) nějaký plevel. Bohužel se stále více lidí tímto kreténismem řídí. Pohlédněmež na obrázek vemeníčku zeleného. Jest to zelená, drobná, nenápadná a silně ohrožená kytička. Jako by nestačilo, že ji fotograf zválí ve snaze zvěčnit prstnatec Fuchsův (kterých je plná louka), ještě ji musí vyrvat, neb lezla mu do záběru sic krásné, však zcela běžné lnice květel. Rada č. 1 zníti by měla - neničit žádnou rostlinu o níž si nejsem 100% jist, že není poslední v republice...
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2013
  • 333 zobrazení
tommy-harold
V ČR roste cca 24 rodů a 60 druhů zelinek vstavačovitých. Plus nejrůznější kříženci. Údaj jest jen přibližný. Občas se nám podaří nějaký poslat do věčných lovišť. V lepším případě na druhou stranu moravsko-slovenské hranice. Někdy se objevují imigranti. A hlavně věda neustojí na místě. Pořád je co vymýšlet. Tak vznikají druhy nové vyčleněním z původních, sem tam se dva původně samostatné spojí v jeden. Vegetuje-li na území ČR zhruba 60 druhů, je jich na Valašsku (přirozeně) méně. A zde jich bude ještě míň. Ale aspoň něco...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.3.2013
  • 373 zobrazení
valdada
PP- Chotuc,cestou 3x Orchidaceae, Okrotice bílá, vstavač nachový, hlístník hvízdák, + orel mořský, ...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2013
  • 166 zobrazení
pppprostejov
Vznikla sloučením dvou samostatných zvláště chráněných území, lesa Strabišova a výslunné travnaté stráně Oulehla, které jsou situovány pod kótou Na Pasekách (380 m n. m.) u obce Chvalnov-Lísky na pravém údolním svahu Strabišovského potoka a říčky Litavy. Ochranu si zaslouží teplomilné doubravy, dubohabřiny na spraši a společenstva teplomilných trávníků na jedné z nejbohatších lokalit vstavačovitých (Orchidaceae) na Moravě. Jedno ze dvou nalezišť kriticky ohroženého vstavače trojzubého (Orchis tridentata) ve Zlínském kraji.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 10.5.2014
  • 149 zobrazení
jirkadolejs
Stráně u Drahobuzi a Na Černčí jsou zajímavé botanické lokality v trojúhelníku mezi Litoměřicemi Úštěkem a Štětím, známé milovníkům orchidejí.
Přírodní rezervace Na Černčí byla vyhlášena v roce 1990 na výměře 7,6 ha. Chráněné území tvoří izolovaný porost borovice lesní obklopený zemědělskými pozemky. V rezervaci se do současné doby vyskytuje především mimořádný počet druhů z celkově ohrožené čeledi vstavačovitých (Orchidaceae); v tomto směru jde o jednu z nejvýznamnějších lokalit v Čechách.
Přírodní památka Stráně u Drahobuzi s rozlohou 8,16 ha byla vyhlášena 4. července 2012. Předmětem ochrany jsou opukové bílé stráně s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů v porostech teplomilných suchých trávníků a křovin s význačným výskytem vstavačovitých rostlin.
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 30.6.2015
  • 187 zobrazení
iva-63
Bílé stráně nedaleko Litoměřic (národní přírodní památka) dostaly své jméno podle barvy půdy, která je tvořena tzv. zvonivou opukou, druhohorními slínitými vápenci. Jsou zde chráněny jedinečné ukázky společenstev tzv. bílých strání; tyto ekosystémy jsou tvořeny teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin, především z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae): střevíčník pantoflíček, vstavač nachový, tořič hmyzonosný, okrotice bílá, bradáček vejčitý, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý. Z dalších vzácných rostlin např. třemdava bílá, sasanka lesní, hořec křížatý, len žlutý a len tenkolistý, koulenka prodloužená, medovník meduňkolistý a další. Území je velmi významné také zoologicky. Mezi nejvýznamnější obratlovce (celkem zjištěno 57 druhů) patří např. zmije obecná, z ptáků to jsou slavík obecný, cvrčilka slavíková a strakapoud malý. Vyskytují se zde velmi vzácné druhy bezobratlých živočichů, především měkkýšů (16 druhů), pavouků, brouků (200 druhů) a zejména motýlů (980 druhů).
více  Zavřít popis alba 
101 komentářů
  • 26.5.2016
  • 205 zobrazení
turistapavel
Byla to celkem náhoda, že jsme v červnu 2011 s Lídou odjeli se skupinou kytkomilů v CK Kudrna na kytičkový zájezd do pohoří Vrancea. Do východního Rumunska se vcelku nejezdí a tedy to byla velká příležitost. Setkali jsme se s výbornou společností, která jede za květinami už podesáté a uvázli jsme tu snad natrvalo. Přítomní znalci flory nás naučili hodně, vstavačů jsem tam viděl více než za předchozích šedesát let. Od té doby jsem lapen mezi vyznavače čeledi Orchidaceae.
Mohl za to i výběr trasy. Prvně dva dny v pohoříčku Penteleu. Pak přesun do buzauských stepí k bahenním sopkám. Nedaleko je solný kras Meledic a ještě dál hoří věčné ohýnky zapáleného metanu u vsi Terca. A konečně na tři dny natěžko kousek hřebenů pohoří Vrancea, které patří v Rumunsku plochou k nejrozsáhlejším. Zastihli jsme tam velké kácení - takřka drancování lesů.
Velmi povedený zájezd do končin, kde turistika skoro neexistuje.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2011
  • 55 zobrazení
kozby
Vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) vysoká 15-50 cm s prstovitě dělenou hlízou (odtud rodový název) a přímou nevětvenou dutou lodyhou zakončenou hustým a zpravidla bohatým hroznem květů; listy široce kopinaté, i nejhořejší od lodyhy odstávající, obvykle výrazně hnědofialově skvrnité – tyto skvrny jsou větší než u jiných našich prstnatců se skvrnitými listy a jsou víceméně okrouhlé, nikdy v podobě příčných čárek; květy obvykle tmavě nachové, zřídka růžové nebo bílé, horní okvětní lístky skládají neúplnou přílbu, dolní tvoří trojlaločný pysk, který je na bázi světlejší s tmavě nachovou kresbou – jak je u prstnatců zvykem, ve tvaru květu, jeho zbarvení a kresbě je značná variabilita, byla popsána velká řada variet a forem bez většího systematického významu (asi jako kdyby někdo vědecky popsal zrzky jako zvláštní formu člověka): můžete si například všimnout, že jedna z fotografovaných rostlin se výrazně liší od ostatních, pysk má špičatý a prakticky bez laloků (že by forma integra (Harz) Soó?); plody jsou tobolky. Kvete v květnu a červnu, na horách může dokvétat až do začátku července. Roste na extenzívně obdělávaných vlhkých loukách, v prameništích, bažinách, slatinách, okrajích horských vrchovišť, častěji na půdách kyselých, ale snáší i zásadité podloží; co nesnáší, je zastínění. U nás roste roztroušeně na celém území od nížin do hor; dříve to bývala hojná a nepřehlédnutelná rostlina, rostla doslova na každé vlhčí louce, často masově; změnou způsobu hospodaření se však počet jejích lokalit výrazně snížil, i když stále u nás zůstává nejhojnějším zástupcem rodu, a dosud se u nás dají vidět louky se stovkami i tisíci exempářů, zejména v podhorských oblastech. Prstnatec májový je dekorativní rostlina, a k tomu jedna z mála našich orchidejí, která snáší přesazování, ale nedělejte to – je to zvláště chráněný druh – ohrožený; stejná kategorie (C3) mu patří i v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2010
  • 167 zobrazení
Reklama