Název

Corvův přírodovědný kabinet 277 – Skokan hnědý

Popis

Skokan hnědý (Rana temporaria) – Vyrazil jsem obhlédnout kořenovské tůně a skokani se mají čile k dílu. V jedné tůni již první letošní snůška je a druhá se otřásá pod žabím kvákáním několika desítek žab. Migrují každoročně přes potok do stejných míst, kde zakládají potomstvo. Ačkoliv drobně pršelo, zalehl jsem a trpělivě čekal, až se nad vodní hladinou začnou objevovat hlavičky rozprchnuvších se žab. Vyplatilo se počkat!

Skokan hnědý patří k našim nejběžnějším žábám a na vhodných biotopech se vyskytuje téměř na území celého státu. Patří mezi tzv. "suchozemské pozemní skokany", přestože ke svému životu potřebuje vlhké a alespoň částečně zastíněné biotopy s dostatečnou nabídkou stojatých či tekoucích vod. Avšak vyjma zimování tráví ve vodě jen krátký čas v době rozmnožování. Obývá především lesy nebo zachovalejší krajinu s roztroušenými dřevinami a různými potoky, rybníky, tůněmi apod. Může pronikat i do podmáčených luk a pastvin s vyšší bylinou vegetací, otevřených rašelinišť, větších lomů či pískoven. K rozmnožování využívá širokou škálu vodních nádrží. Má převážně soumračnou a noční aktivitu, ačkoliv v jarním a podzimním období (a ve vyšších polohách i v letních měsících) je aktivní i během dne.

Skokan hnědý je jednou z našich nejdříve se rozmnožujících žab. Vajíčka klade běžně již od poloviny března (ve vyšších nadmořských výškách až do poloviny května). A právě v těchto dnech jsem zastihl desítky, spíše stovky samců a samiček skokana hnědého při rozmnožování ve vodní nádrži v Kořenově. Můj oblíbený rybníček, kde fotografuji různé chrostíky, pestřenky, pavouky, šídla, šidélka a vážky, takříkajíc vřel při snůšce a oplodňovaní kompaktních chomáčů vajíček, které pod žabími tělíčky vytvářely rozsáhlou, rosolovitě spojitou masu.

V období rozmnožování jsou (jinak velice pěkně zbarvení) skokani méně barevně výrazní. Jak už název napovídá, ve zbarvení skokana hnědého obecně převládá hnědá barva. Jde však o druh značně barevně variabilní. Základní barva může přecházet od žlutooranžových, žlutočervených, žlutohnědých a hnědooranžových odstínů po různé tóny světle hnědé, hnědošedé, zelenošedé až hnědočerné a šedočerné barvy. Na tomto podkladě jsou nepravidelně roztroušeny méně či více výrazné tmavě hnědé až sytě černé skvrny. Charakteristická je pro ně tmavě hnědá spánková skvrna, která sahá od zadního okraje oka přes ušní bubínek po bázi přední končetiny.

Skokan hnědý je mírně zavalitá žába o velikosti 70-90 mm (v případě samic až 100-120 mm). Čenich mají poměrně krátký, tupý a okrouhlý (jeden z názvů skokana hnědého je např. žába ploskohubá). V Jizerských horách jde o hojně rozšířeného skokana, se kterým se velmi často můžeme setkat především po dešti a v chladnějších dnech. Na našem území žijí tři druhy: skokan hnědý, skokan ostronosý a skokan štíhlý. Skokan hnědý je evropsky významným druhem a je dnes mezinárodně chráněn.

Zajímavost: Skokani hnědí vylučují na kůži temporin, dehtu podobnou směs peptidů s antibakteriálním účinkem. Pojmenován je podle tmavých skvrn na boku hlavy z latinského tempora = spánky.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, tůně
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + polarizační filtr Nikon CP-12 + AF-P DX NIKKOR 10-20 mm (foceno z ruky)

Foto 2025 Jaroslav Burda

#makro #příroda #zvířata

Kategorie a štítky

Nastavení