Název

Kačna jama 2023/I

Popis

Snímky zachycují momenty jarní expedice do Kačne jamy ve Slovinsku. Ta pro mne začala klasickým popojížděním na P1, kde jsem nabral ve 2 extra velkých kolonách solidní zpoždění. Mezitím zbytek expedice vyprošťoval TT (Tomášův Transportér) ze zaskládané garáže.
Prvý den v jeskyni jsme vystrojili cestu, navláčeli potřebné vybavení a obhlédli pár zajímavých míst. Protože jsme byli jen 3, tak jsme postupně redukovali vybavení: Nepůjdeme za řeku a nebudeme lézt vysoké komíny, nebereme člun a redukujeme množství „železa“, akumulátorů a jiných už nepotřebných věcí. Cestou, kousek od vstupní propasti, jsme se rozhodli zrušit „vodní cesty“, odložili jsme proto pingl s neopreny a dalšími baterkami.
Při nahlížení do koutů jeskyně jsme našli v odtokové chodbě v sousedství starého bivaku našich 6 pytlů s odpadky sesbíranými v roce 2018 při úklidové akci v jeskyni. Ztratily se nám z blízké mezideponie při povodni. Pytle jsme vyzvedli a přidali k nim část dalších odpadků z bivaku.

Druhý den v jeskyni jsme obhlíželi komíny v „chodbě úlev“ a jeden z nich (zdál se nejnadějnější) jsme se rozhodli vylézt. Cestou jsem nacházel stopy po skobách a pak i ohlou skobu, dvě očka a přepálenou ústupovou smyčku. Potěšilo nás to, sice se komín se uzavřel, ale byli jsme rádi za stopy po našich předchůdcích a obdivovali jsme jejich odvážnost – lezli volněji, s výrazně horším vybavením. Po krátkém obědě jsme vyrazili k Saturnu, kdy jsme chtěli ještě zběžně zkontrolovat situaci a vydat se do spodního patra. Narazili jsme však na skuliny mezi kopou bláta a sintrovým nátekem. Při rozšiřování se mi podařilo zlomit památeční lopatku, tak jsem musel také hrabat rakama a kopat ulomenými sintrovými deskami. 😊 Po zvětšení otvoru a po narazenení na hrabavé limity jsme demokraticky delegovali Filipa (jakožto nejštíhlejšího a nejperspektivnější z nás) k prolezení úžinky a ohledání prostoru pod kamenem. Filip však překvapivě objevil víceúrovňovou chodbu s několika užšími místy, v celkové délce asi 30 m. Protože však čas pokročil, tak jsme se pokochali Saturnem šli na večeři.
Další den jsme s Filipem vyrazili do Zahodneho rovu, kde jsme se kochali nádhernou výzdobou. Poté jsme navštívili Rov člověčkih ribic, kde jsem zahlédli 3 macaráty. S ohledem na pokročilou hodinu jsme vzdali marné hledání průchodu do Plzeňského rovu a vyrazili do Vstupní propasti. Tam jsme v sousedství propasti u kola/pod lanem zapli „kopení“. Toto místo bylo vytipováno jako místo vyústění jedné z větví propástky, která by mpohla vést do spodního patra. Krátce se zde kopalo v roce 2016, občas i jindy, ale stále se v programu našlo něco atraktivnějšího, tak se od té doby vlastně ani moc nekopalo. 😉 Díky velkému nasazení se nám podařilo prokopat štěrkové a jílovité vrstvy k otvoru ve skále, k možnému ústí propasti.
Poslední den v jeskyni jsme věnovali sbalení bivaku a vyvláčení našeho vybavení ven. Věc byla zkomplikována tím, že nám někdo v předchozím dni povytáhl transportní lano od vrátku.

Po výlezu a rychlém úklidu jsme se v kempu setkali s legendárním Jakou. V družné debatě o jeskyních nám příjemně uplynul večer.
Poslední den jsme už jen nabalili auto a vyrazili domů.

#rodina_přátelé #příroda #Kačna #krajina #dokumenty #Snakecave

Kategorie a štítky

Nastavení