Název

Karlovarsko Středa 07.09.2016 Bečov nad Teplou, Důl Jeroným, rozhledna Krásno

Popis

Středa na karlovarsku se nesla ve znamení návštěvy města Bečov nad Teplou. Historické jádro města s Kostelem sv. Jíří, radnicí a řadou dalších domů je městskou památkovou zónou. Díky brzkému příjezdu jsem měl ještě čas projít si Naučnou stezku Šibeniční vrch. Ta v podobě Pěti naučných tabulí seznámí návštěvníky s historií hrdelního práva ve středověku. První tabule je věnována základním informacím o naučné stezce a tématu „Hrdelní soud a výkon hrdelních trestů“ obecně. Na dalších pak najdete více podrobností k praktickému výkonu hrdelního práva a katovskému povolání „Hrdelní tresty a trest oběšením“, „Průvod k šibenici“, „Kat, jeho povolání a společenské postavení“, „Druhy šibenic. Popravy a pohřbívání odsouzených“. Poslední tabule je věnována objektu městského popraviště na Šibeničním vrchu. Po návratu zpět do města jsem už neotálel a vyrazil na prohlídku místní dominanty zámek Bečov nad Teplou.
Zámek byl vybudován v letech 1750–53 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raněbarokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.

V roce 1996 byla v nově opraveném zámku otevřena expozice gotického umění západních Čech. Od roku 2002 je součástí expozice restaurovaný románský relikviář svatého Maura, po českých korunovačních klenotech druhá nejcennější památka a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje příběh jeho nalezení a následný postup jeho náročné a komplexní restaurace.
Z Bečova nad Teplou jsem pak popojel k dolu Jeroným, jež je od roku 2008 národní kulturní památkou. V dole z 16. století zůstaly zachovány rozsáhlé komory a chodby. V chodbách jsou dobře patrné hornické práce želízkem a mlátkem, v komorách stropy se sazemi, dokladující dobývaní metodou sázení ohněm. Důl Jeroným sice nebyl tak bohatý a věhlasný jako okolní doly v Krásně a Horním Slavkově, zachoval se však v původní podobě, jak jsem se s helmou na hlavě a průvodcem mohl přesvědčit.
Cestou zpět pak navštíven Krásenský vrch s dominantou v podobě kamenné rozhledny Krásno.
Rozhledna byla postavena ve v letech 1933 ? 1935, tedy v období hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili Fritz Hoffmann a Willi Russ. Výstavba rozhledny poskytla práci asi dvěma desítkám nezaměstnaných. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 23. června 1935. Dnes vede k rozhledně z Krásna tvarová turistická značka. Roku 1997 byla rozhledna opravena.
Rozhledna je volně přístupná, kamenná, její celková výška je asi 25 metrů. Má tvar dutého kamenného válce po jehož plášti se vzhůru spirálovitě vine točité schodiště; připomíná tak Babylonskou věž. Podle Jana Nouzy byl předobrazem krásenské rozhledny spirálovitý minaret al-Malwejía u Velké mešity v iráckém městě Samarra. Na vrcholu je kruhová plošina o průměru asi čtyři metry s kamennou obrubou. Do té jsou vsazeny porcelánové desky popisující kruhový rozhled, který se z vrcholu otvírá při dobré viditelnosti. V srpnu 2011 zvítězil Krásenský vrch v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.

Severním směrem je vidět hřeben Krušných hor s Klínovcem, Blatenský vrchem a Božídarským Špičákem. Dále k severovýchodu pak Doupovské hory, východně stolová hora Vladař. Jihovýchodním směrem se rozkládá Tepelská vrchovina a jižně její dominanta Podhorní vrch. Západně lze přes náhorní plošinu spatřit nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa, Lesný a Lysinu.
Od krásných výhledů jsem pak zakončil den v Krásně, kde jsem si krásně pochutnal na úžasném jídle v podobě smaženého sýra.

Nastavení