verastrnadkova
VRCH ŘÍP
Říp je bájnou horou, kdy sem podle pověsti přišel praotec Čech, rozhlédl se do krajiny a rozhodl se zde usadit. Zdaleka viditelná hora je sopečného původu, jejíž vrchol se tyčil do výše více než 1 kilometr nad úroveň současného vrcholu. Dnes je Říp značně snížen zvětráváním. Turisté mohou na vrcholu navštívit rotundu sv. Jiří. z 12. století.
GPS : 50.3865333N, 14.2896225E

ROTUNDA SVATÉHO JIŘÍ A SVATÉHO VOJTĚCHA
Hora Říp je od nepaměti středem staré sídelní oblasti. Pod horou se vystřídalo několik pravěkých kultur, avšak žádná z nich aktivně neosídlila temeno hory, neboť to od nepaměti patřilo bohům. Posvátný význam hory dokládá románská rotunda, která patří k nejstarším stojícím svatyním v České kotlině. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1126 z pera tzv. Kanovníka vyšehradského. Tehdy kníže Soběslav I. obnovil zbořenou kapli a Jindřich Zdík, nový olomoucký biskup, ji slavnostně vysvětil. Jak vypadala kaple v roce 1126 bohužel neumíme zodpovědět, tím méně se můžeme vyjádřit k podobě a okolnostem vzniku doloženého předchůdce. Snad se tak stalo někdy v 11. století v souvislosti s christianizací míst s přetrvávajícím pohanským kultem.
Rotunda je zasvěcena sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Sv. Jiří, jeden ze čtrnácti svatých pomocníků, je v souvislosti s rotundou doložen až v 16. století. Druhého světce, někdejšího pražského biskupa, připomíná papežská listina z roku 1273, která zmiňuje kostel sv. Vojtěcha. Původní zasvěcení není známé. Nejpozději ve 14. století se rotunda sv. Vojtěcha stala farním kostelem. Až do roku 1577 vlastnili Říp strahovští premonstráti, kteří jej prodali Vilémovi z Rožmberka. Za Lobkoviců zanikla řipská fara a kostel se stal filiálním pod správou roudnického proboštství. Za josefínských reforem byl zrušen zdejší hřbitov, poustevna (zbořená v roce 1826) i poutní tradice. S rozmachem obrození ožila i hora Říp, která se stala dějištěm obnovených poutí i politických manifestací. Jedno z nejpočetnější shromáždění proběhlo v roce 1868, kdy byl z hory vylomen základní kámen pro stavbu Národního divadla. V této emočně vypjaté době došlo k renovaci rotundy a české společnosti byly připomenuty zašlé legendy o původu Čechů.
Další výraznější stavební úpravy se odehrály za éry komunismu, kdy se z rotundy stal památník slovanské vzájemnosti a rotunda i s horou byla prohlášena za národní kulturní památku.
Rotundu na hoře Řípu dnes spravuje Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem a nadále slouží bohoslužebným účelům. Mše svatá se zde v letním období koná každou první neděli v měsíci. Svátek sv. Vojtěcha (23.4.) a sv. Jiří (24.4.) určuje datum konání Řipské pouti. V turistické sezóně je rotunda otevřená pro veřejnost.
Více na : www.farnostroudnice.cz
GPS : 50.3864386N, 14.2895042E

MÍSTO PŮVODU ZÁKLADNÍHO KAMENE NÁRODNÍHO DIVADLA
Z tohoto místa na hoře Říp pochází jeden z devatenácti základních kamenů národního divadla. Původně měl být základní kámen pouze jeden, a to odtud z Řípu. Kameny byly slavnostně položeny 16. května 1868.
Vstup : volný
GPS : 50.3890322N, 14.2894853E

ROUDNICKÁ VYHLÍDKA
Na obvodu hory Říp se nacházejí tři vyhlídky. Na severu Roudnická, na jihu Pražská a na východě Mělnická. Pojmenovány jsou dle měst, ke kterým vyhlídky směřují. K Roudnické vyhlídce vás zavede pěšina, která začíná za rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Spatříte odtud pěkné výhledy na Roudnici nad Labem.
Vstup : volný
GPS : 50.3892367N, 14.2879272E

MĚLNICKÁ VYHLÍDKA
Na obvodu hory Říp se nacházejí tři vyhlídky. Na severu Roudnická, na jihu Pražská a na východě Mělnická. Pojmenovány jsou dle měst, ke kterým vyhlídky směřují. Mělnická vyhlídka se nachází na turistické značené cestě vedoucí z obce Rovné na vrchol hory.
Vstup : volný
GPS : 50.3880167N, 14.2920750E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP
Přírodní památka zahrnuje celou zalesněnou část mýtické hory. Jedná se o třetihorní vulkanický čedičový vrch, na jehož úbočí se nachází rozsáhlá suťoviště. Původně se jednalo o bezlesý vrch pokrytý stepní vegetací - k umělém zalesnění dubohabřinou došlo v 19. století. Biologicky nejzajímavější však zůstaly zbytky původní stepi kolem skalních výchozů.
Z chráněné květeny zde můžeme nalézt křivatec český, kosatec nízký nebo bělozářku liliovitou. Žije zde velké množství bezobratlého hmyzu, z nichž řada patří mezi ohrožené druhy.
Vyhlášená rozloha : 81,40 ha
GPS : 50.3854306N, 14.2881864E #cestování#vesnice#kouzelnezahrady#příroda
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 23 zobrazení
verastrnadkova
Obec Klentnice se nachází cca 4 km severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 515 obyvatel.

Historie obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. V roce 1575 ji získaly spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí Mikulova.

Počet obyvatel
Podle posledního sčítání lidu bylo v obci Klentnice registrováno 155 adres a 167 domácností, počet obyvatel 555. Z celkového počtu obyvatel bylo žen 328 a mužů 227 (pod 15 let dívek 25 a chlapců 37).

Pamětihodnosti
Kulturní památky
• Kostel svatého Jiří – barokně klasicistní stavba od Jana Karla Hromádka z let 1783–1785 s vnitřní výzdobou sochaře Ondřeje Schweigla a malíře Josefa Winterhaldera.
• Zřícenina hradu Sirotčí hrádek na vápencovém bradle nad obcí
• bývalá fara vedle kostela, nyní kavárna
• sochy svatého Leonarda, Floriána, Jana Nepomuckého
Přírodní památky
• Národní přírodní rezervace Růžový vrch.
• Přírodní památka Kočičí skála
• Přírodní památka Kočičí kámen
• památná lípa v centru obce

COFFEE MUSEUM
Nachází se v domě stejně starém jako vystavované kávovary samy.
Osudy strojů jako by zde souzněly s patinou zdí tohoto klentnického domu.
Odlesky jejich chromů vystupují na pozadí starých výmaleb.
Exponáty se zde seřazují do pravidelného šiku tak, aby na Vás zapůsobily svojí krásou a silou.
Kolik asi každý z nich uvařil šálků kávy?
Koho všeho asi svým lahodným nápojem těšil?
Třeba řemeslníky s koženou brašnou přes rameno spěchající ráno do práce, obchodníky v obleku a kravatě odpočívající po obědě,
staré dámy usmívající se nad černobílými fotografiemi, spisovatele s notesem stále při sobě anebo slečny s krásnými rety...
Každý kávovar má svoji individualitu a proto je vystaven vždy sólově na jednotlivém podstavci.
Všechny stroje jsou hrdými veterány, kteří mají mnoho společného s kolegy automobily.
Při procházce mezi nimi zapomenete na současnost a zamíříte prostřednictvím vlastní imaginace okořeněné klentnickými alchymisty nálady do lůna dvacátého století.
Vstupte směle chodbou, projděte pultovým koloniálem s rozmanitým zbožím až ke dvěma výstavním pokojům. Váš výlet voňavou historií kávy může začít…
Individuální prohlídky jsou možné po domluvě na Farní recepci.
Toto je ochutnávka z naší expozice.
Otevírací doba muzea
• pátek – neděle
• 10:00 – 17:00
Kavárna
Stylová nekuřácká kavárna v Klentnici na trase cyklostezky pod Pálavskými vrchy. Nabízíme lahodnou kávu, zážitkový salónek Coffee spirit, farní knihovnu, vinný sklep, ubytování v nově vybudovaných netradičně řešených pokojích, prostornou terasu, dětské hřiště. Od jara do podzimu pořádáme oblíbené koncerty a zajímavé akce, na přání také svatby a rodinné oslavy. Zakoupíte u nás také netradiční suvenýry a dárkové poukazy. Vedení kavárny řídíme srdcem a prioritou je pro nás Vaše spokojenost a nevšední zážitek.
Naše káva
Káva je plného krémového těla, velmi komplexní. V suchém aroma dominuje vůně lískových oříšků. V espressu vyniká čokoládová chuť s chutí pečených broskví a doteky citronu, s velmi kořeněným dlouhotrvajícím dozníváním.
Směs káv odrůdy arabica, plně certifikovaná BIO. Ačkoliv označení BIO nezaručuje vynikající kvalitu produktu, v tomto případě jde ruku v ruce vysoká kvalita s ekologickým zemědělstvím. Tuto směs tvoří 3 druhy kávy: brazilská Fazenda Nossa Senhora de Fatima - káva variety Icatu z regionu Cerrado; etiopská Sidamo gr. 2 organic a poslední indická Arabica Organic Baalmadi Estate.
Espresso směs Café Fara u nás můžete také zakoupit v balení 250g a 1,5kg.
Kuchyně
Dbá na čerstvost ingrediencí, ze kterých s radostí tvoříme pokrmy pro vás. Používané suroviny jsou především lokální, přímo od našich farmářů. Snažíme se využít plodnosti Pálavy a na vlastních políčkách pěstujeme různé druhy zeleniny včetně rajčat a některé druhy ovoce. Naše pokrmy vycházejí z tradic naší vlasti a vlivů sousedního Rakouska. Při tvorbě receptů mnohdy čerpáme z knih i 100let starých a snažíme se tyto zkušenosti zakomponovat do požadavků dnešní doby za pomoci moderních technologických úprav. Nechceme vás pouze nasytit, ale především pro vás vytvořit nevšední gurmánský zážitek tak, abyste od nás odcházeli s příjemným pocitem a dobrou náladou. Nezapomínáme ani na zdravý životní styl. Vždy u nás naleznete vegetariánský pokrm či bezlepkový dort. Naši farní kuchyni tvoří také cukrářské výrobky, vlastní pečivo a mnoho originálních specialit, které jsou k zakoupení ve farním obchůdku. Těšíme se na vaši návštěvu a doufáme, že pokrmy obsažené ve farní nabídce vás osloví a hlavně vám budou chutnat! Váš úsměv je naše radost a odměna za to, co pro vás děláme s láskou a nadšením.
Otevírací do ba restaurace a farního obchůdku
• pondělí – neděle
• 10:00 – 19:00
Kontakt
Telefon : 519 321 755
E – mail : info@cafefara.cz
Web : www.cafefara.cz
GPS : 48.8435019N, 16.6446894E

KOSTEL SVATÉHO JIŘÍ
Zbudován podle projektu Jana Karla Hromádka v letech 1783–85. Jednolodní orientovaná stavba v pozdně barokním slohu s prvky klasicismu. V interiéru zděný hlavní oltář s obrazem svatého Jiří od Josefa Winterhaldera mladšího. Autorem sochařské výzdoby je údajně Ondřej Schweigl. Kostelní varhany pocházejí ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci.
GPS : 48.8436667N, 16.6444581E

POMNÍK VOJÁKŮM RUDÉ ARMÁDY
GPS : 48.8438569N, 16.6441806E

SOCHA SVATÉHO FLORIÁNA
Barokní sochu nechal vyrobit Josef Janka z vděčnosti, že přežil ztroskotání lodi na Dunaji roku 1853.
GPS : 48.8427414N, 16.6436728E

SOCHA SVATÉHO LEONARDA
Socha pochází z roku 1791. Dříve stála u staré polní cesty z Pavlova do Mikulova.
GPS : 48.8413697N, 16.6425289E

ZŘÍCENINA HRADU SIROTČÍ SKÁLA
Gotický hrad byl postaven na přelomu 13. a 14. století na dvou vápencových bradlech. Nacházela se v něm i kaple. Název hradu je odvozen od jména posledního majitele Siegfrieda Waise (v překladu Sirotek). Po něm hrad vlastnili Lichtenštejnové. Ti ho už nevyužívali trvale a v 16. století je podle historických pramenů uváděn jako pustý. Do současnosti se dochovaly pouze jeho zbytky věže a zdí.
Na Sirotčím hrádku se natáčel film Třetí skoba pro kocoura.
Vstup : volný
GPS : 48.8454781N, 16.6405719E

VYHLÍDKA NAD KLENTNICÍ
GPS : 48.8456375N, 16.6419303E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8466969N, 16.6398558E #cestování#vesnice#příroda#kouzelnezahrady
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 12.9.2021
  • 22 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
verastrnadkova
SKÁLA STRÁŽCE
Strážce je jedna ze skal na hraně vápencového bradla. U skály je upravené vyhlídkové místo jištěné zábradlím, vede k němu krátká odbočka z červené značky.
GPS : 48.8648592N, 16.6431494E

VYHLÍDKA STRÁŽCE
GPS : 48.8646872N, 16.6432722E

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE DĚVÍN
Nejvýznamnější dominantu Pálavy tvoří vápencová bradla na Děvíně a Kotli, oddělená soutěskou. Najdeme zde kamenné sutě a krasové útvary ve formě škrap. Díky vápencovému podloží vznikla na výslunných skalních svazích unikátní stepní i lesní společenstva s bohatou řadou významných chráněných druhů. Mezi roztroušenými duby šípáky a porosty dřínu jarního kvete kosatec nízký, koniklec velkokvětý, hlaváček jarní a další nejen jarní druhy rostlin. V suťových lesích najdeme velké množství kyčelnice devítilisté a hluchavky skvrnité. Luční stepi jsou pokryty mimo jiné hvězdnicí chlumní a bělozářkou větevnatou. V lesích hnízdí dudek chocholatý a žluva hajní. Na skalách se vyhřívají velké ještěrky zelené, které pozoruje otakárek fenyklový a ovocný.
Vyhlášená rozloha : 159,62 ha
Upozornění : V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
GPS : 48.8676261N, 16.6472717E

VRCH DĚVÍN
Děvín je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Vrchol dosahuje výšky 550 m n. m. V mapách uváděná výška 554 m n. m. se vztahuje ke geodetickému bodu, umístěnému na čtyřmetrovém pilíři.
GPS : 48.8694219N, 16.6500858E

VYHLÍDKA DĚVÍN
GPS : 48.8694589N, 16.6504275E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8674375N, 16.6510869E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8721433N, 16.6555172E

ZŘÍCENINA HRADU DĚVIČKY
Mohutná zřícenina, odkud se nabízí krásný výhled do celého okolí, byla založena zřejmě na počátku 13. století. Hrad sloužil k ochraně zemské cesty z Rakouska do vnitrozemí a byl nazýván Dewiczky. Po kolonizaci německým obyvatelstvem byl později známý jako Maidberg nebo Maidenburg. Ještě na konci 18. století na hradě žil hlídač, po jeho smrti byl zcela opuštěn. Dodnes se zachovaly obvodové zdi a bašta se střílnami.
GPS : 48.8759822N, 16.6618553E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8761400N, 16.6622083E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8754072N, 16.6614575E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8708708N, 16.6583297E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8690903N, 16.6572781E

NAUČNÁ STEZKA DĚVÍN
Celkem patnáct zastavení vás provede celým pálavským masivem. Stezku tvoří tři vzájemně propojené okruhy. Z informačních panelů se dovíte vše o zdejší jedinečné krajině jak z hlediska fauny, flóry a neživé přírody, tak i z hlediska historie lokality.
Délka : 11 km
GPS : 48.8610269N, 16.6450481E #cestování#vesnice#kouzelnezahrady#příroda
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v září
  • 23 zobrazení
verastrnadkova
Lednice, někdy uváděno jako Lednice na Moravě je obec na jižní Moravě v okrese Břeclav, 7 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova. Má přibližně 2 300 obyvatel (včetně připojené vesnice Nejdek). Leží v Dolnomoravském úvalu, ze severu obtékaná Zámeckou Dyjí. Zdejší lichtenštejnský zámek s rozsáhlým parkem patří mezi nejvyhledávanější turistické destinace v celém Česku, spolu s Valticemi je centrem Lednicko-valtického areálu. V Lednici, jež je vinařskou obcí, sídlí také Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.

Historie
Lednice se připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů. Proslulý sběratel umění, Baron Hartman II. z Lichtenštejna (†1585) po sňatku s kněžnou Annou Marií z Ortenburku sice Lednici prodal, ale roku 1575 ji koupil zpět. Patřila pak rodině až do roku 1945, kdy bylo lichtejnštejnské jihomoravské panství zestátněno.
V 16. století byla zdejší fara českobratrská, katolickou víru znovu zavedl roku 1601 Karel I. z Lichtenštejna.
Ze srovnání podrobných historických a současných map vyplývá, že nepatrná jihovýchodní část katastrálního území Lednice náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastrálního území Charvátská Nová Ves. Dotyčné pozemky se staly součástí katastrálního území Lednice až během druhé poloviny 20. století.
Po druhé světové válce došlo v původně převážně německé obci k vysídlení starousedlíků a výměně obyvatelstva.

Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 2324 obyvatel, z toho 1139 mužů a 1185 žen. Průměrný věk obyvatel obce činil 42,7 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 2242 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,2%) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 12,4% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,7%. Z celkem 1964 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 35,7% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,6% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že v obci žilo 1110 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 65% patřilo mezi zaměstnance, 4,9% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,6% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 966 obyvatel obce (což je 43,1%), se hlásilo k české národnosti. Dále 577 obyvatel bylo Moravanů a 31 Slováků. Celých 517 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Lednice na Moravě. Ta je součástí děkanátu Břeclav v Brněnské dicézi v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 517 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 340 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 272 obyvatel k římskokatolické církvi (12% ze všech obyvatel obce),dále 3 k pravoslavné, 1 k Církvi československé husitské, 4 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 768 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 957 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Školství
Základní škola Lednice sídlící ve dvou budovách na ulici Břeclavské byla založena v roce 1936. Od roku 1990 až do roku 2019 byl jejím ředitelem Mgr. Ladislav Dostál, pak jeho místo zaujal dosavadní zástupce Mgr. Stanislav Straškrába. Školu navštěvují děti od 6 do 15 let z Lednice, Bulhar a Hlohovce. Na budovu nad náměstím (Břeclavská 365, lidově zvanou „národka“) chodí žáci 1. a 2. třídy. Žáci 3.–9. ročníku chodí na budovu druhého stupně (Břeclavská 510). Plánuje se sjednotit všechny žáky na jediné budově.
Již od roku 1895 má v Lednici tradici odborné zemědělské školství – tehdy zde byla založena Vyšší ovocnicko-zahradnická škola (Höhere Obst-Gartenbauschule), první taková škola s maturitou v Rakousku-Uhersku. Při ní byl roku 1912 zřízen Ústav zušlechťování rostlin (od roku 1965 Mendeleum). Roku 1922 byla na Rybničním zámečku jižně od Lednice zřízena Biologická stanice českých vysokých škol, kterou společně využívalo několik brněnských VŠ.
Po druhé světové válce se v prostorách VOZŠ usídlila zahradnická katedra brněnské Vysoké školy zemědělské, která měla od roku 1953 celostátní působnost pro zahradnické obory studia. Od roku 1985 je lednické pracoviště brněnské zemědělské univerzity samostatnou Zahradnickou fakultou. Její zaměstnanci a studenti se významně podíleli na rekonstrukcích zámeckého parku a skleníku.

Vinařství
Lednice je vinařská obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Končiny, Terasy, U Červené studánky, Hlohovsko, Ve starých, Na Valtické, Farské). Roku 2019 činila plocha vinic na území obce 146,19 ha, tedy asi 8,6 % rozlohy zemědělské půdy.

Doprava
Lednicí prochází silnice II/422 spojující Podivín a Valtice, která se zde křižuje se silnicemi III. třídy č. 41417 směr Břeclav a č. 42117 směr Bulhary, z níž se odpojuje ještě č. 42124 směr Mikulov. V roce 2007 byl skrz obec vybudován nový průtah silnice II/422, která do té doby vedla komplikovaně přes náměstí a odlišně pro každý směr (z Lednice na Valtice jednosměrně ulici Valtickou, v opačném směru ulicemi Nádražní a Komenského – z toho důvodu byla tehdy také značena jako vedlejší silnice vůči trase Břeclav–Bulhary).[9] Nově vzniklá hlavní křižovatka (s ulicí Mikulovskou) byla pro svou špatnou přehlednost posléze ještě přestavěna na kruhový objezd. Stavba průtahu si sice vyžádala několik demolic v ulicích Čechově a Mikulovské, ale přinesla značné zjednodušení průjezdu obcí a výrazné zklidnění dopravy v nejužším centru (Zámecké náměstí a přilehlý úsek ulice 21. dubna, Valtická).
Roku 1901 byla do Lednice přivedena železnice z Břeclavi, trať je zde ukončena ve stanici Lednice na Moravě. Od počátku 21. století zde funguje pouze sezónní turistický provoz historických souprav.
Lednice je od roku 2008 součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, zóna 572. Křižují se zde autobusové linky 555 (Podivín–Valtice) a 570 (Břeclav–Dolní Věstonice–Mikulov).
Na území obce je provozována také turistická lodní doprava po Zámecké Dyji od zámku k minaretu nebo k Janohradu.
Prochází tudy několik cyklotras a pěších turistických tras, konkrétně dálková červená stezka Valtice–Šakvice, z níž na Zámeckém náměstí vychází žlutá stezka do Podivína a zelená stezka do Břeclavi.

Ochrana přírody
Na území Lednice se nacházejí tato zvláště chráněná území :
• Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice
• Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (z větší části; současně ptačí oblast Natura 2000)
• Přírodní památka Květné jezero
Dále sem zasahuje Přírodní park Niva Dyje a celou severovýchodní polovinu katastru zabírá evropsky významná lokalita Niva Dyje.

Pamětihodnosti
• Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 1544–1585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 1766–1772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
• Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 1843–1845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
• Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu.
• Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 1805–1811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park s vysekanými průhledy mezi významnými stavbami. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 1884–1887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty (při této úpravě byl odstraněn původní začátek dnešní ulice Slovácké). Park je významný i po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.
• Minaret – romantická stavba z let 1797–1802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha, o výšce 60 m. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. Z věže je kruhový rozhled po širokém okolí, zejména po zámeckém parku a celém Lednicko-valtickém areálu, je vidět na Pavlovské vrchy, do Rakouska i na Slovensko.
• Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805–1806 podle návrhu J. L. Hardtmutha. Je to klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí třemi arkádami. V prvním patře je lodžie ohraničená šesti toskánskými sloupy na hranolových podstavcích. Pod lodžií je půlkruhově zaoblené podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a umožňovala z terasy sledovat hon.
• Kostel svatého Jakuba Staršího
• Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• Hraniční zámek – zámek vybudovaný v letech 1816–1827 přímo na tehdejší zemské hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která zámek půlila a dnes zde tato hranice tvoří katastrální hranici obcí Lednice a Hlohovec. V současnosti se v zámku nachází hotel a restaurace.
• Budova železniční stanice z přelomu 19. a 20. století, postavená podle návrhu Karla Weinbrennera za využití barevně glazovaných cihel z poštorenské knížecí cíhelny (dnes PKZ).

ZÁMEK
Státní zámek Lednice je od roku 1945 majetkem státu, je spravován Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu Praha, územní odborné pracoviště v Kroměříži. Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám v naší republice. Novogotická přestavba v 19. století z něj vytvořila romantické sídlo obklopené jedním z největších evropských parků (téměř 200 ha), ve kterém návštěvník najde palmový skleník, benátskou kašnu, římský akvadukt, čínský pavilon, minaret a umělou zříceninu Janův hrad. Díky unikátnímu propojení stavebních památek s okolní člověkem formovanou přírodou byl v roce 1996 celý lednicko-valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
První historická zpráva o této lokalitě pochází až z roku 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r. 1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.
Koncem 13. století se držiteli celé Lednice a nedalekého Mikulova stali Liechtensteini, původem ze Štýrska, kteří postupně získali pozemkový majetek na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Příslušníci rodu se nejčastěji uplatňovali ve vojenských službách, v renesanci pak v hospodářském podnikání. Od druhé poloviny 15.století se pak příslušníci rodu uplatňují i v nevyšších zemských úřadech. Zásadní změna postavení rodu na Moravě však nastala až za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina. Karel a Maxmilián si výhodnými sňatky zabezpečili velké bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Bratři byli zpočátku, tak jako jejich otec a děd, protestanty-luterány, ale záhy přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou půdu pro další politickou činnost. To se týkalo zejména Karla, který působil na dvoře císaře Rudolfa II., v roce 1604 se stal zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl pozdějším králem Matyášem II. povýšen do knížecího stavu a uděleno mu opavské knížectví.
Za stavovského povstání stál na straně Habsburků, účastnil se i bitvy na Bílé hoře. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 systematickým skupováním konfiskovaných majetků některých účastníků odboje se Liechtensteini stávají nejbohatším rodem na Moravě a ve svém postavení vystřídali Žerotíny. Obrovský půdní fond jim přinášel velké zisky a umožnil jim i velkolepé stavební podnikání zde v Lednici.
Již v 16. století patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17.století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou, podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes.
Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.
Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí (dnes I. prohlídkový okruh), které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. V 1. patře zámku pak můžete navštívit soukromé pokoje Liechtensteinů. Ve 2. patře pak pokoje dětí a jejich guvernantek, spolu s muzeem loutek Milana Knížáka.
Prohlídkové okruhy
1.Reprezentační sály (základní okruh) : Reprezentační sály v přízemí zámku – sloužily k pořádání společenských akcí, plesů a bálů. Jsou proslulé nejen v ČR díky nádhernému dřevěnému obložení, ale zejména pro detailně zdobené kazetové stropy a vřetenovité schodiště.
2.Soukromé apartmány (základní okruh) : Soukromé knížecí apartmány v prvním patře zámku sloužily knížecí rodině do roku 1945. Od 50. let 20. století až do roku 2001 zde byly vystaveny exponáty zemědělského muzea. Od roku 2001 otevřený prohlídkový okruh s původním inventářem instalovaný podle dobových soupisů.
3.Dětské pokoje a Muzeum loutek : Dětské pokoje princů a princezen a Muzeum loutek Milana Knížáka ve druhém patře zámku.
4.Grotta : Umělá barokní krápníková jeskyně ve sklepě zámku.
5.Skleník : Zámecký skleník měří na délku 92 metrů, na šířku 13 metrů a je vysoký je 7,5 metru.
6.Minaret : Minaret nebo také Turecká věž je stavba v ose zámku. Toto atraktivní dílo bylo zbudováno Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století. Je výjimečnou stavbou tohoto charakteru v Evropě a se svými téměř 60 metry patří na kontinentě mezi nejvyšší.
7.Sály minaretu : Nově zrestaurované a veřejnosti přístupné sály v prvním patře minaretu.
8.Janohrad (základní okruh) : Byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného. Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Více na : www.zamek-lednice.cz
GPS : 48.8016903N, 16.8054806E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8039683N, 16.8071967E

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE LEDNICKÉ RYBNÍKY
Pod ochranu rezervace spadají čtyři rybníky - Zámecký rybník přímo u Lednice a soustava tří rybníků ležících jižněod obce - rybníky Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Jejich vodní plochy a břehy jsou jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Česku - svá hnízda tu má nespočet vodních a mokřadních ptáků. Ostrůvky u Minaretu hostí jednu z nepočetnějších kolonií volavky popelavé a kvakoše nočního u nás. Rybníky jsou také důležitou zastávkou tažných ptáků.
U rybníka Nesyt můžete pozorovat život ptáků z několika pozorovatelen.
Vyhlášená rozloha : 628,39 ha
Upozornění : V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
GPS : 48.8066869N, 16.8077289E

LEDNICKÝ PARK
Zámecký park ve francouzském a anglickém stylu je vybudováván a udržován po 500 let rodem Lichtenštejnů. První zmínka o zahradě pochází již ze 16. století. Kvůli častým záplavám zde byl vybudován veliký rybník se soustavou ostrůvků. Nachází se zde bohatá sbírka rostlin a dřevin, umělá jeskyně, minaret, akvadukt, fontány a mnoho dalšího.
GPS : 48.8092553N, 16.8101381E

MINARET
Zděný Minaret nechal postavit kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797–1802. Romantická věž je postavena v maurském orientálním stylu. Nachází se v ní osm místností s orientální výzdobou. Minaret je považován za největší stavbu svého druhu v neislámských zemích. Dosahuje výšky přes 60 metrů. Vznikl jako jedna z prvních vyhlídkových staveb u nás.
Z Minaretu lze vyhlížet ze tří ochozů. Po vystoupání 302 schodů na nejvyšší vyhlídkový ochoz se jako na dlani před vámi rozprostře lednicko-valtický areál. Kromě něj můžete pozorovat Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni či Alpy.
Více na : www.zamek-lednice.cz
GPS : 48.8142033N, 16.8127103E

AKADEMICKÁ ZAHRADA
V září roku 2011 byla Akademická zahrada na ploše 5565 m2 slavnostně otevřena. Kromě zahloubeného kruhového bowling green ležícího v jejím srdci si každý může projít jednotlivé kolekce rostlin od solitérních stromů, přes rostliny keřového patra, popínavé rostliny až po barevné květiny všech pěstitelských skupin.
GPS : 48.7960442N, 16.7985397E

VYHLÍDKOVÁ VĚŽ LEDNICKÁ KOLONÁDA
Nevysoká kovová vyhlídková věž s dřevěným obložením nabízí výhled do okolních rovin.
Vstup : volný
GPS : 48.7925797N, 16.8185494E #cestování#vesnice#příroda#kouzelnezahrady
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v září
  • 26 zobrazení
verastrnadkova
Hlohovec je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Nachází se mezi Valticemi a Lednicí, v oblasti Lednicko-valtického areálu. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.
V katastru obce se nachází i část soustavy lednických rybníků, konkrétně rybníků Nesyt, Hlohoveckého a Prostředního, která je národní přírodní rezervací. Jihovýchodní část katastru obce zasahuje do umělého lesního komplexu Boří les.

Historie
První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13. století, kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na hranici Dolních Rakous s Moravou. V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla.
K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté. Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu. V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach.
Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav. Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 byla obec, tvořící jazykový ostrůvek slovanského osídlení mezi převážněněmeckým okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského zemského okresu (Landkreis Nikolsburg). Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti. Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku).
9. ledna 2003 byly obci Hlohovec Poslaneckou sněmovnou uděleny znak a prapor.

Zajímavost
V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela. První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Tradiční bývá také Krojový ples (leden - únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září - říjen) a koncem roku na svátek Sv Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.

Samospráva
V letech 1994 - 2006 a znovu v letech 2010 - 2018 byla starostkou RNDr.Marie Michalicová (KDU-ČSL). V letech 2006 - 2010 byla starostkou Jana Vlková (ODS). Od roku 2018 je starostou Ing.Jaroslav Hajda (ODS).

Pamětihodnosti
• klasicistní kostel svatého Bartoloměje byl postaven v letech 1832–1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po rozšíření v letech 1908–1909 byl změněn i jeho patron, jímž se stal svatý Bartoloměj.
• Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici, resp. podle dřívější zemské hranice na část patřící původně Dolním Rakousům a část patřící Moravě. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.
• Boží muka u silnice do Valtic
• Socha svatého Floriána na návsi

HRANIČNÍ ZÁMEČEK
Památkově chráněný zámecký komplex pocházející z 20. let 19. století. Klasicistní stavba, jejíž realizaci řídil Josef Poppelak, vzešla z návrhu Franze Engela. Zámek sestává ze tří jednopatrových pavilonů propojených přízemními trakty s terasami. Vyznačuje se bohatým fasádním zdobením v podobě lizénových pásů, četnými arkádami či výraznými portály. Zámek je situován na hranici mezi Moravou a Rakouskem, která zde za vlády Jana I. z Liechtensteina existovala.
Kavárna
Moderní a stylová kavárna s bowlingem, bazénem a letní terasou v krásném prostředí areálu Hraničního zámečku v Hlohovci. Chaplin Café nabízí dvě profesionální bowlingové dráhy, stolní fotbálek, stylovou kavárnu s barem.
V horním patře se nachází konferenční místnost s kapacitou 50 osob a kompletním technickým vybavením pro různá školení, firemní akce a meetingy. Chaplin Café byl vybudován v těsné blízkosti Liechtensteinské památky Hraniční zámeček s hotelem, restaurací a vinným sklepem.
Otevírací doba
• neděle – čtvrtek : 11:00 – 21:00
• pátek, sobota : 11:00 – 23:00
Kontakt
Telefon : 602 728 292
Web : facebook.com/chaplincafe.lednice
Ice team stand
Milujete zmrzlinu? Máme pro vás lahodné a kvalitní zmrzliny pro celou rodinu. Pořádná točená zmrzlina. To pravé letní osvěžení pro mlsné jazýčky. Parádní letní osvěžení.
Sezónní provoz – dle počasí. Otevřeno 11:00 – 18:00.
Bistro
Okořeňte si své dobrodružství na kole. Po vydatné projížďce si zasloužíte pořádnou odměnu. Chutná, zdravá a kvalitní jídla za dobrou cenu. Chlazené nápoje pro osvěžení. Odpočinete si s výhledem na Hlohovecký rybník.
Bistro Les Vélos potěší sportovce, turisty i kávové nadšence. Krásné prostředí a velmi příjemné posezení.
otevírací doba
• úterý – neděle
• 11:30 – 20:00
Kontakt
Telefon : 730 575 555
Web : facebook.com/bistrolesvelos
Wine cellar
Vinný sklep se nachází v historické budově Hraničního zámečku, disponuje kapacitou 60 míst. Ideální pro firemní akce, výroční oslavy i svatební hostiny. Vinárna nabízí široký výběr lahodných vín a ohromující gastronomické zážitky.
Nabízíme i řízenou degustaci moravských vín a k umocnění té pravé moravské atmosféry zajistíme tradiční cimbálovou muziku. V nabídce najdete také exkluzivní teplý či studený raut.
Kontakt
Telefon : 730 575 555
E – mail : info@chateaudefrontiere.com
Chill out zone
Dopřejte si opravdový relax na terasách Hraničního zámečku / Chateau de Frontiere a užívejte si okouzlující romantický výhled na rybník Hlohovec i pohádkovou atmosféru okolí zámečku, které vás uhrane a svou magickou mocí vás donutí se neustále vracet.
Statue of hygie
Součástí parkové výzdoby Hraničního zámečku / Chateau de Frontiere je okrouhlé jezírko s kašnou a sochou bohyně Hygie, v jejímž objetí se nachází velká váza a z ní vytéká hraniční potok. Ten byl obnoven při rozsáhlé rekonstrukci v roce 2018 jakožto symbol dějinných událostí přímo souvisejících se vznikem zámečku a symbolizuje tehdejší hranici mezi Markrabství moravským a Arcivévodstvím dolnorakouským.
Chef´s garden
V areálu máme naši vlastní zahrádku.
Pěstujeme tu bylinky, ovoce, zeleninu, koření a další plodiny, které lahodně doladí čerstvá, domácí jídla i nápoje. Šéfkuchaři tak mohou snadno natrhat salát i bylinky přímo na naší vlastní zahrádce. Zaručujeme čerstvost a nejvyšší kvalitu za každou cenu.
Kontakt
Telefon : 731 401 456
E – mail : info@chateaudefrontiere.com
Web : chateaudefrontiere.com
GPS : 48.7804297N, 16.7578819E

KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE
Zbudován v letech 1832–35 v klasicistním stylu, na počátku 20. stol. rozšířen. Původně zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. Jednolodní orientovaná podélná stavba. V interiéru obrazy sv. Rodiny, Kristovy smrti a Glorifikace sv. Jana Křtitele z konce 18. stol.
GPS : 48.7773739N, 16.7645253E

SOCHA SVATÉ PANNY MARIE HOSTÝNSKÉ
GPS : 48.7773797N, 16.7641403E

ORNITOLOGICKÁ POZOROVATELNA LEDNICKÉ RYBNÍKY
Dřevěná konstrukce je vysoká pouze 4 metry a byla postavena pro sledování ptactva na Mlýnském rybníce. Vyhlídka je volně přístupná.
Vstup : volný
GPS : 48.7799169N, 16.8101675E

MLÝNSKÝ RYBNÍK
Mlýnský rybník, běžně zvaný Apollo, je poslední a druhý největší z kaskády rybníků na potoce Včelínek v okrese Břeclav, 1 km jihovýchodně od Lednice. Je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky a vede kolem něj naučná stezka. Leží v komponované krajině Lednicko-valtického areálu, na jeho jižním břehu stojí nízká dřevěná rozhledna a na vyvýšenině Apollónův chrám, podle kterého má rybník svou přezdívku.
GPS : 48.7836194N, 16.8151769E

VYHLÍDKOVÁ VĚŽ USEDLOST NAD VINOHRADY
Vstup : volný
GPS : 48.7702200N, 16.7641900E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.7709125N, 16.7635672E #cestování#vesnice#příroda#kouzelnezahrady
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v září
  • 20 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
verastrnadkova
Obec Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 520 obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich Bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslunost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jana Nepomuckého, prostá klasicistní stavba s věží v průčelí z roku 1781
• Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
• Kaple
• Hřbitov

Teplotní rekord
Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.

Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.

KAPLE PANNY MARIE
GPS : 48.8722319N, 16.5282075E

KOSTEL SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Zbudovaný ve 2. polovině 18. stol. Ve 20. stol. byla rozšířena hudební kruchta. Jednolodní stavba s věží v průčelí. Zařízení je klasicistní z doby výstavby kostela.
GPS : 48.8757889N, 16.5378503E

POMNÍK OBĚTEM 1. A 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
GPS : 48.8753569N, 16.5356519E

SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE
Roku 1887 věnoval Martinovi a Johaně Riedlovým tento sloup se sochou Panny Marie jejich syn.
GPS : 48.8748886N, 16.5347700E

SLUNEČNÍ HODINY
GPS : 48.8761806N, 16.5368297E

SOCHA SVATÉHO FLORIÁNA
Socha pochází z období baroka.
GPS : 48.8773789N, 16.5383875E #cestování#vesnice#příroda#kouzelnezahrady
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • letos v září
  • 7 zobrazení
verastrnadkova
Obec Dolní Dunajovice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Ořechová hora, Pod Slunným vrchem, Dunajovský kopec, Kraví hora, Mlýnská, Zimní vrch, Plotny). V Dolních Dunajovicích se dne 14.12.1870 narodil rakouský kancléř a později rakouský prezident Karl Renner (1870–1950).

Historie
Staré Dunajovice – První vesnické sídliště se nacházelo západně od nynější obce na návrší pod Slunečnou, Jánskou horou a Liščím kopcem. Toto místo bylo zvoleno především z bezpečnostních důvodů. Předpolí sídliště bylo močálovité. V roce 1920 byly odkryty tzv. liščí díry, které sloužily v době války jako bezpečný úkryt pro ženy, děti a staré muže. Staré Dunajovice zanikly s největší pravděpodobností v polovině 10. století. Obec tak musela být podobně jako jiné obce a města v Sudetech nově osídlena.
Hrabě Rudolf Tieffenbach zrušil v obci robotu. Na jeho počest nechávali občané jednou týdně vyzvánět kostelními zvony. Když se jednou rozhodli konšelé zvyk zrušit, zvony zvonily samy od sebe. Tento zvyk zanikl až ve 20. století.

Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1700 obyvatel. Z nich bylo 849 mužů a 851 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,7 % let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 v obci žilo 1687 obyvatel. Nejvíce z nich bylo (16 %) osob ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,4 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,9 %. Z celkem 1461 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,5 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 861 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,9 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67 % patřilo mezi zaměstnance, 1,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,8 % občanů nebylo ekonomicky aktivních (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 792 obyvatel obce (což je 46,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 382 obyvatel bylo Moravanů a 21 Slováků. Celých 395 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Dolní Dunajovice. Ta je součástí děkanátu Mikulov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 396 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 280 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 225 obyvatel k římskokatolické církvi (13% ze všech obyvatel obce), dále 2 k Církvi československé husitské a 4 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 518 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 773 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.
Významný rodák
V Dolních Dunajovicích se 14. prosince 1870 narodil rakouský sociálně-demokratický politik Karl Renner, první kancléř Rakouské republiky (1918 – 1920) a první její prezident po druhé světové válce (1945 – 1950). Na místě jeho rodného domku byl v letech 1999 - 2000 vybudován polyfunkční dům, jehož název je "Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog". Objekt byl vybudován z finančních prostředků, které byly získány ve formě darů od rakouských obcí, spolkových zemí, ale také od různých soukromých osob a institucí, a po dostavbě byl darován Obci Dolní Dunajovice. Slavnostní otevření objektu se uskutečnilo za účasti prezidenta České republiky Václava Klause a prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jiljí
• Pranýř
• Boží muka
• Socha Immaculaty
• Socha svatého Marka
• Sousoší svatého Cyrila a Metoděje
• Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
• Fara

KOSTEL SVATÉHO JILJÍ
Gotický kostel pochází z 16. století. V následujících letech prošla stavba různorodými opravami a přestavbami. Kostel lemoval přilehlý hřbitov. Výzdoba interiéru je bohatá. Na kostele visí dva zvony a jeden umíráček.
GPS : 48.8539022N, 16.5962386E

KŘÍŽ
GPS : 48.8537911N, 16.5962158E

KŘÍŽ
GPS : 48.8539883N, 16.5960122E

PRANÝŘ
Kamenný pranýř značící soudní právo obce pochází z roku 1581.
GPS : 48.8543133N, 16.5953383E

POMNÍK, SOCHA
GPS : 48.8523494N, 16.5941661E

SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází kolem roku 1800.
GPS : 48.8525083N, 16.5945958E

RODNÝ DŮM DR. KARLA RENNERA
Na tomto místě stál rodný dům rakouského sociologa a politika Dr. Karla Rennera. Roku 2000 byl na jeho místě postaven polyfunkční dům s celým názvem Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog. Součástí domu je i kongresový sál.
GPS : 48.8522739N, 16.5936917E

VINNÝ LIS
GPS : 48.8511464N, 16.5927178E

PAMÁTNÍK RUDOLFA Z TIEFENBACHU
Památník svobodného pána Rudolfa z Tiefenbachu pochází zřejmě z první poloviny 20. století.
GPS : 48.8510086N, 16.5924594E

SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE IMMACULATY
Sochařské dílo pochází z 19. století.
GPS : 48.8497467N, 16.5919511E

KŘÍŽ
GPS : 48.8522167N, 16.5869586E

KŘÍŽ
GPS : 48.8568392N, 16.5894414E

MUZEUM VINAŘSTVÍ A VINOTÉKA ZIMNÍ VRCH
Vinotéka s muzeem vinařství, nazvaná podle zdejší vinařské trati Zimní vrch, v sobě spojuje pohled do historie vinařství v obci s poznáním současné produkce místních vinařů.
Ve vinotéce můžete ochutnat vína z Dunajovických kopců a posedět ve vnitřních či venkovních prostorách vinotéky. V muzeu naleznete průřez vinařskou historií obce Dolní Dunajovice.
Cyklistům nabízíme možnost mít svá kola neustále pod dohledem!
Muzeum
Vinařství má v Dolních Dunajovicích tradici starou několik století. Josef Freising nachází ve svém díle o historii Dolních Dunajovic první zmínky o pěstování révy v obci už v polovině 15. století, nejstarší vinnou révou osázenou lokalitou byla podle něj Stará hora. O tom, že obec během dalších staletí získala mezi vinařskými obcemi významné postavení, svědčí to, že měly Dolní Dunajovice od poloviny 17. století své vlastní horenské právo. Od ostatních se odlišovalo tím, že se horenský soud scházel na velikonoční pondělí a ne na sv. Jiří a sv. Vavřince jako jinde, a také nahrazením hrdelních trestů pranýřem (pranýř z konce 16. století v obci doposud stojí).
Muzejní expozice je zaměřena jak na období před rokem 1945, kdy se zde vinařství věnovali převážně německy mluvící obyvatelné, tak na období po druhé světové válce, kdy sem nově přicházeli čeští osídlenci, kteří tuto činnost převzali.
Mezi exponáty lze spatřit průřez základními historickými nástroji, které sloužily vinařům na přelomu 19. a 20. století. Většinu této sbírky tvoří artefakty z rodinné sbírky. Několik předmětů bylo také v průběhu realizace výstavy darováno. Výstava je doplněná o textovou a obrazovou část, jejíž autorem je místní kronikář a pracovník Regionálního muzea v Mikulově Mgr. Josef Šuba.
Vinotéka
Vína z Dunajovických kopců!
V nabídce sudových vín naleznete vína z našeho malého rodinného vinařství. Z odrůd můžete ochutnat Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburské, Muškát žlutý, Sauvignon či Frankovku.
V lahvových vínech je zde zastoupena pestrá škála místních vinařství, což umožňuje ještě blíže proniknout do vinařského umění této oblasti.
Zatím si zde můžete vybrat z následujících vinařství: Vinařství Balážovi, Vinařství Šoman, Vinařství Zámečník
Více na : zimnivrch.wordpress.com
GPS : 48.8573875N, 16.5848294E

KŘÍŽ
GPS : 48.8575825N, 16.5827572E

KŘÍŽ
GPS : 48.8581286N, 16.5813592E

KAPLE CESTOU
Projekt Kaple cestou odkazuje na kapli sv. Rocha, která stála na vrcholu kopce Rochusberg od 17. do 18. století. Kaple není připomínána doslovně, podobně jako střípky naší paměti. Podél cesty jsou tedy symbolicky umístěny části kaple: schody, lavice, ambon a klekátko.
GPS : 48.8410119N, 16.5643475E

KŘÍŽ
GPS : 48.8477336N, 16.5807511E

SOCHA SVATÉHO MARKA
Klasicistní socha z poloviny 19. století zdobí krajinu vinic.
GPS : 48.8433556N, 16.5783186E

KŘÍŽ
GPS : 48.8469397N, 16.5654947E #cestování#příroda#vesnice#kouzelnezahrady
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v září
  • 12 zobrazení
verastrnadkova
Žďár nad Sázavou 2 je částí Žďáru nad Sázavou územně shodnou s katastrálním územím Zámek Žďár (německy Saar-Schloß). Zástavba jakož i většina katastru leží na Moravě, ale severní část vodní nádrže Pilská původně náležela k sousedním českým vsím Stržanovu a Polničce. Katastrální území této části Žďáru nad Sázavou je pojmenované podle zdejšího zámku.
Nejstarší písemná zmínka této čtvrti nemající vlastní samosprávu je z roku 1252, kdy byl založen cisterciácký klášter, kdysi rodový klášter českého šlechtického rodu Lichtemburků. Vznikla zde Žďárská kronika, jejímž autorem je Jindřich Řezbář, který je hlavním informátorem o vztazích Lichtemburků v druhé polovině 13. století. Z historických památek se zachoval klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - druhý nejdelší na Moravě (kde by snad mělo být lichtemburské pohřebiště), rozsáhlý klášterní komplex s hospodářskými budovami (Zámku, patřící rodině Kinských), hospodářský dvůr Lyra, klášterní zájezdní hostinec Táferna, barokní morový hřbitov a gotický most přes Stržský potok.
Mimořádně významnou památkou je poutní kostel sv na Zelené hoře Kostel svatého Jana Nepomuckého, zařazený v seznamu UNESCO.
Dnešní zástavba má převládající charakter rodinných domů vystavěných hlavně v letech 1960-1970. V katastru území se nachází rybníky vhodné pro rekreaci a rybolov a také již výše zmíněná vodní nádrž Pilská. Územím prochází silnice I. třídy č. 37.

SLOUP SE SOUSOŠÍM PANNY MARIE
Památku zhotovil lužický sochař Matěj Václav Jäckel, původně byla součástí kašny.
GPS : 49.5828106N, 15.9362594E

BAZILIKA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE A SVATÉHO MIKULÁŠE
Původně gotický, barokně přestavěný kostel za účasti J. Santiniho, který je součástí bývalého cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie. V rece 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor. Inventář je vrcholně barokní.
GPS : 49.5830356N, 15.9378550E

ZÁMEK
Po zániku cisterciáckého kláštera v roce 1784 byl areál přeměněn na zámek s hospodářským zázemím. Areál je původně gotický, barokně upravený za přispění Jana Santiniho.
V současnosti je zde několik muzeálních a výstavných expozic - expozice věnované J. Santinimu, žďárskému baroku, rodu Kinských atd. V areálu se také nachází muzeum místního hasičského sboru.
Více na : www.zamekzdar.cz
GPS : 49.5837281N, 15.9369711E

KAŠNA
GPS : 49.5834553N, 15.9370122E

STUDNIČNÍ KAPLE PANNY MARIE
V desetistěnné prostoře zaklenuté valenou klenbou je vlastní studna. Z kamenné obruby vybíhá železná kovaná konstrukce. Na vrcholu je socha Studniční P. Marie.
GPS : 49.5826800N, 15.9378381E

KONVENTSKÝ RYBNÍK
GPS : 49.5833883N, 15.9406667E

PAMÁTKA UNESCO – ŽĎÁR NAD SÁZAVOU – POUTNÍ KOSTEL SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl na seznam UNESCO zapsán v roce 1994.
Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky. Stavba poutního kostela probíhala v letech 1719–1722 na náklad opata zdejšího cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce. V době vzniku stál na travnatém vršku, který Václav Vejmluva pojmenoval Zelená hora (dříve se nazýval Černý les nebo Strmá hora) podle vrchu u Nepomuku, ze kterého pocházel Jan Nepomucký i první žďárští mniši. Do nedávné doby byla stavba obklopena vysokým borovým lesem, který však byl odstraněn, aby bylo na kostel, tak jako původně, vidět i z velké dálky.
Jedná se o nejoriginálnější dílo českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
Více na : www.zelena-hora.cz
GPS : 49.5801483N, 15.9420189E

KOUZELNÉ ZAHRADY
• 29.5.2021 - 30.5.2021
• 10 - 18 hodin
Tradiční otevření soukromé zahrady rodiny Kinských s tématem „Pojďme se nadechnout".
VSTUPIT DO ZAHRAD MŮŽETE POUZE Z HRÁZE KONVENTSKÉHO RYBNÍKA (od zámecké terasy).
Součástí akce je také farmářský trh (sobota) a Mint Market s designovým zbožím (sobota i neděle).
Soukromé zahrady rodiny Kinských se otevírají vždy jednou za rok. Letošní poslední květnový víkend (29. a 30. května) se ponese ve znamení tématu „Pojďme se nadechnout“. Po dlouhé době, kdy jsme byli zavřeni ve svých domácnostech, pojďme znovu začít žít a volně dýchat. Nadechněme se drobnými kulturními zážitky nebo rozkvetlými květinovými instalacemi, které v zahradách objevíte.

Připravili jsme pro vás individuální procházku zahradami s těmito uměleckými zastaveními :
• abstraktní ocelové sochy sochaře Jana Dostála, které tematicky vychází z živočišné sféry, sochy budou citlivě umístěné v zahradách tak, aby vynikly jejich geometrické tvary
-Jan Dostál je mladý nadějný umělec, jehož vysoká obří skulptura ozdobí český pavilon Expo 2020 v Dubaji v říjnu letošního roku
• květinové instalace floristky a vedoucí zámeckého obchůdku Evy Černé
• hudební vystoupení
-Jiří Klecker – housle (hudba napříč staletími)
-Marek Peňáz – klavír (impresionistické variace)
-Michal Kříž – klarinet (tradiční židovská hudba)
-Štěpán Filípek – violoncello, zazní sonáty Johanna Sebastiana Bacha, čelního představitele barokní hudby. Právě barokní frázování je podobné lidskému dýchání. Vzdušný motiv je také znám z Bachovy skladby Air.

Doprovodný program :
• Zábavná hra pro děti v zámeckých zahradách i dalších venkovních prostorách korespondující s tématem Pojďme se nadechnout
• Jóga, co má nádech – půlhodinové seance s Katkou Bednářovou, ve kterých si připomeneme, jak správně dýchat, zklidnit mysl a věnovat pozornost našemu tělu.
-Jóga a dech (10:30 – 11:00, 11:30 – 12:00, 14:00 – 14:30, 15:00 – 15:30)
-Harmonická chůze a dech (13:00 – 13:30, 16:00 – 16:30)
• MINT Market – oblíbený trh se svěží módou, šperky, designem a delikatesami
• Farmářský trh s floristickým a zahradnickým sortimentem
• Výstava Za naším plotem – výstava kreseb a básní s přírodními motivy autorky Zuzany Sasanky Kolářové v prostoru za zámeckým obchodem
• Otoč kytku – máte doma přebytky sazeniček zeleniny, pokojových květin, bylinek nebo jiných kytiček, které už nepotřebujete a je vám líto je vyhodit? Připadáte si doma jako v pohádce o Šípkové Růžence a těžko se každý den prosekáváte ven? Zapojte se do naší štafety Otoč kytku a přineste rostlinky o víkendu na zámeckou terasu. Jak štafeta funguje?
-kytku (sazeničku / řízek rostlinky) dejte do květináčku a přineste ji do stánku Otoč kytku na zámeckou terasu
-ke kytce píchněte cedulku (třeba na špejli) s názvem rostliny, pokud má rostlina nějaký příběh, přidejte jej také 😉
-vezměte si kytku podle svého výběru od ostatních
-pokud nedonesete kytku, můžete přispět na štafetu libovolnou částkou do vázičky ve stánku
• Projížďky na loďce na Konventním rybníku (zapůjčit si je můžete u hlavního vstupu do zahrad na hrázi)
• Občerstvení: Catering Chotěboř, Rybárna Kinský – uzené ryby (so), vinařství Na břehu Rhôny, Střední gastronomická škola Adolfa Kolpinga, zámecká kavárna
•obcerstveni? Rhona, kolping, chotebor a nase kavarna
• Sdílej fotky – fotky z vaší procházky zahradami můžete sdílet na Instagram s označením @zamekzdar, #kouzelnezahrady

Vstupné
• Plné: 100,-
• Snížené: 60,- (senioři 65+, děti 6–18 let, studenti do 26 let, ZTP/P)
• Rodinné: 200,- (2x dospělý a až 3 děti od 6–18 let)

Děkujeme vám, že budete dodržovat tato vládní nařízení :
• při procházce zahradou budete mít nasazený respirátor
• akce se nezúčastníte s příznaky respiračního onemocnění
• do prostoru venkovních zahrádek s občerstvením, které budou rozmístěny v zámeckém areálu, může vstoupit pouze ten, kdo nemá žádné příznaky onemocnění a při případné kontrole hygieniky nebo policisty prokáže, že splňuje alespoň jednu z následujících podmínek (neplatí pro děti do 6 let):
-absolvoval nejdéle před 7 dny PCR test s negativním výsledkem
-absolvoval nejdéle před 72 hodinami antigenní test na veřejném odběrovém místě s negativním výsledkem prošel kompletním očkováním proti onemocnění covid-19, přičemž od aplikace poslední dávky uplynulo alespoň 14 dnů a disponuje certifikátem o provedeném očkování
-prodělal laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula doba izolace a od prvního pozitivního antigenního nebo PCR testu neuplynulo více než 90 dní
-prokáže potvrzením od zaměstnavatele, že absolvoval nejdéle před 72 hodinami samotest s negativním výsledkem
-doloží čestné prohlášení, resp. čestné prohlášení jeho zákonného zástupce, že ve škole absolvoval nejdéle před 72 hodinami samotest s negativním výsledkem
-doloží, že podstoupil preventivní antigenní samotest přímo na místě s negativním výsledkem

Z historie zahrad :
Zahrada, kterou nyní využívají členové rodiny Kinských k odpočinku, původně náležela cisterciáckému klášteru Studnice Blahoslavené Panny Marie ze 13. století. Dříve se nazývala konventní a mniši cisterciáci v ní pěstovali zeleninu a bylinky. Centrum zahrady tvoří letní prelatura nazývaná také zámeček z druhé poloviny 18. století, typická svou růžově zbarvenou fasádou. Sloužila jako reprezentativní sál pro pořádání společenských události, ale také jako pekárna nebo dům sklářské rodiny Hafenbrädlových. Pouhých pár měsíců roku 1941 byla letní prelatura opět součástí zámku díky jejímu odkoupení rodinou Kinských, který ji využívala jako letní byt, než byla zabrána okupační správou. Po zestátnění majetku zde sídlily různé spolky, byla zde také knihovna nebo depozitář Národního muzea.
Další dominantou zahrady je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše spolu s konventem, bývalým obydlím cisterciáckých mnichů. Na něj navazuje prostor rajského dvora, v jehož centru se nachází původně gotická Studniční kaple, upravena ve stylu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim. Právě geniální architekt Santini proměnil areál v barokní skvost, nad kterým se v hladině Konventního rybníku jako v zrcadle odráží poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Ze zahrady si můžete vychutnat snad nejkrásnější pohled na tuto památku zapsanou do seznamu světového dědictví UNESCO
Po velkém požáru byl v roce 1784 klášter zrušen. Po navrácení panství rodině Kinských v roce 1991 se letní prelatura stala jejich letním sídlem. Zámeckou zahradu si zamilovala hraběnka Kinská z Wchynic a Tetova, rozená kněžna Thamar Amilakvari. Založila zde svou oblíbenou skalku, šlechtila také různé druhy pivoněk a růží. Paní Thamar zemřela v roce 2019, ale její láska k zahradě je stále patrná na každém kroku.
V loňském roce byly nově uspořádány květinové záhony podle barev, u letní prelatury se nachází kombinace modré a bílé, ve spodní části zahrady u Konventského rybníku potom červené, žluté a oranžové. Součástí zahrad je také užitkový záhon, který navazuje na původní rajský dvůr. Nyní se na něm pěstují letničky, zelenina a bylinky, které využívá rodina Kinských pro kuchyňskou spotřebu. Část zahrady, ve které se nachází také zmíněná rozlehlá skalka, nese parkovou úpravu a příjemné ochlazení zde můžete najít ve stínu vzrostlých smrků, jedlí, tújí nebo modřínu.
Ať už se na zámek vypravíte během akce Kouzelné zahrady nebo vyberete jiný termín, rozhodně si na výlet rezervujte minimálně jeden celý den. Můžete zde navštívit multimediální Muzeum nové generace, prohlídky s průvodcem, výstavu Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze, ale také celou řadu doprovodných akcí a her pro děti. Přímo v zámeckém areálu se můžete také ubytovat nebo si odpočinout v zámecké kavárně a velkém obchůdku se suvenýry.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.5.2021
  • 34 zobrazení
Reklama