Název

Předjarní velký vandr Plzeňsko a slezina na Rackárně 2015

Popis

S Prestem, který jsem zavítal z Londýna jsme se společně domluvili na Velkém vandru. Tentokrát se k nám nikdo nepřidal, ale po celých 8 dní jsme vždy měli kamarádskou společnost.
V neděli po šichtě jsem se akorát stihnul převlíknout a sednout na autobus do Dačic, kde jsme měli s Prestem scuka a k tomu tak navštívit Dačického Freďáka. Neviděl jsem ho necelých 5 let. Hezky se to rozjelo před zavíračkou. Presto vytáhnul kytáru a zahrál ty své. U Freda máme dluh za jeho služby za přespání, tak už s Prestem plánujeme, jak splatíme.
2. den V pondělí jsme vstávali po 6 hodině ranní a spěchali na bus do Jindřichova Hradce. Zde jsme dali ranní polívku a pádili na rychlík na Plzeň. V Plzni jsme byli po 12 hodině a rovnou šli do Prazdroje. Kupodivu nás vzali hned na první prohlídku. už jsem se bál, že by mohlo být plno. Prazdroj - hlavně stačírna je velká fabrika. Zbytek byl opravdu zajímavý, ale to povídání bylo furt dokola. Překvapila mě délka sklepů, která dosahuje 9 km. Musím uznat, že nepasterizovaná a nefiltrovaná Pleň má o polovinu víc chuti i hořkosti, než tu co pijeme. Fakt dobré pivo jsem tam ochutnal z dubových sudů. Potom jsme se přemístili k Mansfeldovi. Zde na nás čekala Bára. tak jsme popovídali, dali kance na šípkový. Potom nás Bára doprovodila na vlak a mi se přesunuli k hradu Buben. Z nádraží jsou to asi 3km. Udělali jsme prohlídku a pod hradem si rozdělali oheň a přespali na jedné verandě.
3. den jsme vstávali v 5:30 to byla ještě tma. Museli jsme se rychle sbalit, páč nám po 7 hodině jel vlak do Stříbra. Městská policie byla trochu zaskočena naší přítomností. Nečekali, že trampové vstávaj takhle brzy. Nákoupili zásoby na vandr. Obešli jsme městečko a vlakem popojeli na Svojšín. Ve vlaku nás kontrolovala kamarádka, která jezdí na akce Falešný karty. Mám dojem, že ji říkají Náklaďáček. Takže i 3. den na vandru jsme měli společnost. Koukli jsme na Svojšínský zámek a vyrazili ke Mži. Zanedlouho jsme sešli ze značené cesty a šli cestou svoji po břehu Mže. Zde Presto ukuchtil vajíčka s opravdovou anglickou slaninou z Londýna. Ta vypadá úplně jinak než ta naše. navíc je sirová a je třeba ji opravdu opéct. Dále jsme zjistili, že tu dříve šla značená cesta, ale o kus dál má pozemky zdejší rančer a ten si s tím hlavu nelámal. Rančerovi hafani nás vyhnali do kopce. Potom jsme zvolili cestu cyklostezky, protože bychom museli opět k vodě a pak zase nahoru, takže jsme si vyšlápli pěkný trháček. Udělalo se neskutečné teplo. Takřka na trenýrky. Se soumrakem jsme se dostali na hrad Volfštejn. Měli jsme štěstí, věříme tomu, že v létě, díky listí toho nebude tolik v Volfštejna vidět. Sestoupili jsme do Černošína. Zde jsme v Motorestu strávili večer. Moc fajn lidi. Dali si Plzeňský gulášek a pár pivek. Nabídli nám i ranní snídani. Nakonec jsme usoudili, že stejně se tudy budeme vracet další den, tak toho využijem a ušetříme tak svoje zásoby. Večer jsme přespali na fotbalovém stadionu. Celkem jsme za tento den našlapali 19 km.
4. den jsme vyrazili na Gutštejn, ale moc jsem něvěřil, že to dojdeme. Byla to docela štreka. Zavítali jsme kolem 8:45 do motorestu. Skvělá hospodská nám udělala vajíčka a párky. Dali jsme si čaj a vyrazili. Šli jsme přes Dráhovické lesy. Byl v nich neuvěřitelmý klid a moc pěkně tam bylo. Ono za celý vandr jsme nepotkali na cestách živou duši. Z Vlčkova jsou hezký výhledy na Švamberk. Došli jsme do Lomů. Zde jsme dali přestávku na ořechovku a čaj s rumem.Když jsme viděli, že nám za 15 minut jede autobus do Kokašovic, tak jsme si řekli, že se na kopec vyvezem, než se rvát nahoru. V Kokašovicích byla otevřená hospůdka do 14:30 pak bezostišně zavřeno. Tak bylo 14 hodin, tak jsme sei řekli, že dáme pivko, že to bude naše poslední. Velmi příjemná paní. Pivko 11° za 17 Kč a když jsem viděl polivku a jídlo, tak jsem řekl, že je to takřka za nákupku. Frankfurtská polivka a poctivý šnicl s bramborem za 69 Kč. Takže za 86 Kč. No když jsem odsud odcházel šlo se dost těžko Vyšli jsme na hrad Švamberk. Zde nás uvítal kastelán v podobě mourka. Byl hodně lísavej. Překvapilo nás, jak veliký hrad to byl. Odsud jsme potom scházeli k Hadovce. Zde je studánka Láska. Bylo to moje první ochutnání zdejších pramenů. O kus dál se pak nachází kempík Dobrá pohoda, kde jsme zůstali. Začlo se stmívat. Vyndal jsem sekeru a šlo se připravovat dřevo na večer, příprava ležení a potom jsem chodil k Hadovce pro vodu, kterou jsme přefilrovali na vaření. Dali jsme si kafíčko, polivku, vařil se čaj s rumem a užívali si úplňku.Skončili jsme tak den 4 km před Gutštejnem. Za tento den jsme našlapali 16,8 km.
5. den nám nasněžilo. to nám nasněžilo každé ráno, ale dnes nejvíc. Udělal jsem si ke snídani rizoto a čaj. Vyrazili jsme tak na Gutštejn. na Gutštejně se Presto domlouval s Badem, že přijede do Teplé. Tudíž budeme opět ve třech, ale to až na večer. Prošli jsme si tuto romantickou zříceninu. No v tom mě Presto zaskočil, že půjdeme na Šipín. To mi bylo jasný, že takhle do Teplé nedojdeme, když si to vezmeme touhle zkratkou. Prošli jsme Slovanské hradiště, ale nakonec na Šipín jsme nevyšli a šli pod něj. U Bunkru jsme dali pauzu a přemýšleli, že si to zkrátíme. Takže z Úteráku jsme udělali jen kousek. Ono nám stačil kousek pod Šipínem. Úterák v tomto období je zkrátka voraniště. Po 2km na Úteráku jsme přešli lávku, ale zde jsem udělal chybu. Presto chtěl jít hned nahoru nebo podél tohodle potůčku. mě se to zdálo podle mapy příliš brzy a přesvědčil jsem ho, že musíme ještě jít. Bohužel byla to moje chyba, ale to by nebyl vandr, abychom nebloudili. Zašli jsme si tak 2 km navíc. Dostali jsme se do ohrady s krávama. Byla to úmorná cesta. Hic a špatný terén - děs. Došli jsme do Dlouhého Hradiště a odsud pak vyrazili ke Konstantinkám. Zde jsme dali pivko a gáblík. Už po cestě jsem, když jsem viděl ty Bezdružice, tak jsem Prestovi říkal:"Hele koukej, to je jen samé pole, to nemá smysl jít." Nakonec jsme tak udělali dobře a ty 4km do Bezdružic jsme se svezli. Zde jsme hledali fleka na spaní. Marně. Všude moc daleko. V tom sem Přijel Bad a tak jsme mu řekli oč jde a přesunuli se rovnou do Teplé. Zde bylo i dost sněhu a tak se tu naskytlo pár míst na spaní. Hospůdka fungovala. Čepoval zde pivko asi nějaký mnich. Celkem se to tu rozjelo. Bad s Prestem vytáhli kytary a najednou jeden panák na stole za ním hned další. Byl to parádní večer. Šlo se spát kolem půnoci a naše útočiště byla zahrádka hospody. I tak jsme za ten den ušli 16 km.
6. den Ráno na mě padlo mdlo a neslo se to se mnou až do neděle. Ráno jsme měli naplánovanou prohlídku Kláštera. naším průvodcem byl Ríša Melichar z Roháčů, který dnes hraje i s Kiďákem. Takže jsme s ním popovídali a zároveń nás provázel. Ani jsem nevěděl, že zná Oldu z Modré želvy, kterého navštěvuje. To je od nás z našich Humpoleckých osad. Klášter je to opravdu obrovský a stojí za vidění. Bylo na čase se přemístit na Údolí racků na Rackárnu. Navštívili jsme tak Mariánské Lázně. No otevřu první menu a vidím Gulášovku za 90 Kč, tak jsem si hned vzpomněl na skvělou hospůdku v Kokašovicích za 86 Kč se vším. Pořídil jsem si zde lázeňský cibulák, abych zapadl. Ochutnával jsem tak 3 prameny a jeden z nich byl opravdu pěkný hnůj. V Penáči jsme nakoupili zásoby na víkend a k tomu jsem kupoval 10 růží k MDŽ. Ještě jsme vyrazili do Kynžvartu na hrad a zámek. O hradě jsem nikdy neslyšel a už Presta jsem proklínal do toho trháku, že jestli tam jdu kvůli třem zdím, že ho zastřelím. A ono opravdu to byli 3 zdi. Já se tedy zastavil po hradem. Presto šel dál. Prý tam pak ještě byli 2 věže. Potom jsme se zastavili u zámku. Ten je opravdu obrovský a svoji stavbou mi připomínal fabriky z první republiky. Před setměním jsme se dostali do Podlesí a odsud jsme šli Pěšky na Rackárnu. Přivítání bylo příjemné. Za nedlouho po nás se objevili i kluci z Black Hills a mohl se rozjet večer. Večer jsem si vzal slovo k MDŽ, protože i u nás se tento den slaví, ale bohužel jsem nemohl být s naší osadou, tak jsem květiny vzal na Rackárnu. Růže vzali velký ohlas. Druzí se zasmáli, protože to bylo i vtipný na osadě rozdávat růže. měl jsem štěstí. bylo zde 10 bab, takže se dostalo na každou. I došlo na téma písniček a na song Česačů bavlny bál měl jsem za to, že ho složil Kiďák proti mě bylo oponováno, že ne. Nakonec jsem našel tento článek, takže věřím, že to tak je, že je to Kiďáková píseň http://www.trampsky-magazin.cz/blog/pisnicka-na-vikend-proc-by-se-tulak-bal-and-cesacu-bavlny-bal-verumka-206.html Hrálo se zde až do 5:30.
7. den byl klidnější. já jsem se kurýroval. odpoledne byla vycházka po zdejších končinách, ale já jsem ji neabsolboval, ani Presto ani Bad a tak jsme měli relaxační den. Během kterého se hrálo a vyprávělo. Opět večer byl výživný. Hvězdou večera byl houslista Venca, kterého Kompas postavil před basu, že je to stejný. :-D Kompas nás bavil celý večer ba celý den. Večer jsem šel spát před půnocí.
8. den jsme vstávali před 8 hodinou. Pomalu jsme se rozloučili s Rackárnou. Velmi dobře nás tu přívítali a rád se sem vrátím. Bad nás vzal do Prahy a i jemu patří velké umí.

Nastavení